Syn.: Sempervivum borisii Degen et Urum., Sempervivum jakucsii Pénzes
Čeleď: Crassulaceae – tlusticovité
Rozšíření: Nevelký areál se rozkládá v centrální části Balkánu, druh byl dosud zaznamenán v Albánii, Kosovu, Severní Makedonii, severním Řecku a na jihozápadě Bulharska.
Ekologie: Stanovištěm jsou skalní štěrbiny na vápenci nebo na hadci, v nadmořské výšce 1650–2100 m.
Popis: Dužnatá bylina, vytváří víceméně uzavřené, zploštěle kulovité růžice o průměru 2–3,5 cm; dceřiné růžice vznikají na olistěných výběžcích až 10 cm dlouhých; fertilní lodyhy jsou žláznatě chlupaté. Listy sterilních růžic jsou obkopinaté, 15–20 mm dlouhé a 4–6 mm široké, zakřivené, na líci i rubu chlupaté a na okraji s tuhými, 2–4 mm dlouhými brvami; listy na fertilních lodyhách jsou obkopinaté, špičaté. Květenství tvoří 2–3 vijany, na vřeteni hustě žláznaté; listeny jsou drobné; květy jsou 12–14četné; kališní lístky jsou 3–4 mm dlouhé, často červeně naběhlé; korunní lístky jsou hvězdovitě rozestálé, 8–10 mm dlouhé a 1,5–2 mm široké, citrónově žluté, na rubu žláznaté; tyčinky jsou ve 2 kruzích; pestíky jsou volné. Plodem je souplodí světle zelených, 6–7 mm dlouhých měchýřků, na povrchu hustě žláznatých.
Poznámka: V jihobalkánských horách se vyskytují celkem čtyři druhy z rodu Sempervivum a jeden druh z rodu Jovibarba. Z pravých netřesků jen Sempervivum marmoreum kvete červeně, zbylé dva mají mnohem kratší brvy na okraji listů a navzájem se odlišují především barvou nitek tyčinek (Sempervivum ruthenicum je má nachové, Sempervivum kindingeri bělavé). Jovibarba heuffelii má otevřené růžice bez výběžků a 6četné zvonkovité květy.
Fotografováno dne 20. 6. 2019 (Severní Makedonie, NP Galičica, pod vrcholem Magara).