Syn.: Amygdalus tomentosa (Thunb.) K. Koch, Armeniaca trichocarpa (Bunge) M. Roem., Cerasus tomentosa (Thunb.) Masam. et S. Suzuki, Microcerasus tomentosa (Thunb.) Eremin et Yushev, Prunus cinerascens Franch., Prunus trichocarpa Bunge
Česká jména: višeň plstnatá (Mareček 1999)
Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité
Rozšíření: Východoasijský druh, vyskytuje se v Číně, v oblasti od provincie Jün-nan na jihu až po mandžuskou provincii Chej-lung-ťiang na severu, chybí však na jihovýchodě země. Do Japonska a Koreje byl tento druh pravděpodobně introdukován dávno v minulosti, dnes je občas pěstován jako okrasný nebo ovocný keř v mírných šířkách i v chladnějších oblastech (např. Sibiř, Kanada, severovýchod USA), kde také příležitostně zplaňuje.
Ekologie: Roste na horských svazích, v lesních lemech a křovinách, vyhledává otevřená nebo polostinná stanoviště s vlhčími kyselejšími půdami, stoupá až do nadmořské výšky okolo 3700 m. Velmi dobře snáší silně kontinentální podnebí s výraznými suchy a silnými mrazy; nesnáší vysoké teploty spojené s vysokou vzdušnou vlhkostí, často trpí houbovými a virovými chorobami a je silně napadán mšicemi. Keř bohatě kvete před nebo současně s rašením listů, v březnu a dubnu.
Popis: Opadavý jednodomý keř, 1–3 m vysoký a až 6 m široký, dožívající se věku až 70 let, nešířící se podzemními výběžky. Tmavohnědá borka s výraznými příčnými lenticelami se na starších větvích mírně podélně odlupuje, letorosty jsou jemně hustě plstnaté. Listy jsou střídavé, řapíky 2–4 mm, čepele okrouhlé až vejčité, 4–7 cm dlouhé a 2–4 cm široké, po okraji pilovité, špičaté, s výraznou žilnatinou, líc je světle zelený, rub bledě zelený, jemně plstnatý. Květy jsou oboupohlavné, vyrůstají jednotlivě nebo po dvou na velmi krátké stopce, jsou bílé až růžové, kolem 2 cm v průměru, s 5 podlouhlými korunními lístky. Plodem je krátce ochmýřená kulovitá peckovice o průměru kolem 1–2,5 cm, obvykle červená, jindy bělavá až nažloutlá, dozrávající v červnu a červenci.
Využití: Pěstuje se jako ovocná dřevina pro chutné plody i jako rostlina okrasná. Druh není příliš prošlechtěný, je známo jen několik výraznějších kultivarů, odlišujících se od botanické formy květy, plody nebo vzrůstem. Využívá se i jako podnož pro další druhy slivoní pro dosažení zakrslého růstu. Listy a plody byly využívány pro získání zeleného barviva.
Fotografováno v roce 2019 (Česko, Čechy, Pečky).