Syn.: Prunus myrobalana (L.) Loisel., Prunus divaricata Ledeb., Prunus domestica subsp. divaricata (Ledeb.) A. et Gr., Prunus cerasifera subsp. divaricata (Ledeb.) C. K. Schneider
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Od Balkánského poloostrova přes Sýrii, Irák, Írán a Kavkaz po Střední Asii. U nás pěstovaná, občas zplanělá.
Ekologie: Slivoň myrobalán je u nás pěstována v parcích a sadech jako okrasná rostlina nebo jako podnož pod slívy a meruňky. V teplých oblastech zplaňuje. Kvete od dubna do května.
Popis: Opadavý keř nebo strom, 3–10 m vysoký s vejčitou korunou. Kmen tmavohnědý, podélně rozpukaný, letorosty lysé, lesklé. Listy střídavé, řapíkaté, často červeně zbarvené, řapík 1–2 cm dlouhý, čepel 3–7 cm dlouhá a 2–3,5 cm široká, eliptická až obvejčitá, pilovitě zubatá, lysá až mírně chlupatá. Květy vyrůstají jednotlivě až v párech, pravidelné, pětičetné, korunní lístky 8–10 mm dlouhé, bílé až růžové. Plodem je žlutá, červená nebo modrá kulovitá až elipsoidní peckovice.
Poznámka: Plody P. cerasifera jsou v některých oblastech označovány jako „špendlíky“. Toto pojmenování by se ale (s ohledem na starší pomologickou literaturu) mělo správně vztahovat k plodům dnes již téměř nepěstované odrůdy slivoně obecné (Prunus insititia).
Fotografováno ve dnech 27. 4. 2006 a 28. 5. 2006 (Česko, Praha-Libuš).