Syn.: Bruguiera capensis Blume, Bruguiera conjugata (L.) Merr., Rhizophora conjugata L., Rhizophora gymnorhiza L., Rhizophora palun DC., Rhizophora tinctoria Blanco
Čeleď: Rhizophoraceae Pers. – kořenovníkovité
Rozšíření: Druh provází pobřeží Indického a západní části Tichého oceánu. Roste od východní Afriky (od Somálska po Jihoafrickou republiku), Madagaskaru a Maskarén přes Seychely, Maledivy, Srí Lanku po pobřeží jižní a jihovýchodní Asie (od Indie po Malajsii a jižní Čínu), zasahuje ještě na souostroví Rjúkjú. Dále se vyskytuje na Nové Guinei, na severním pobřeží Austrálie, v Oceánii nejdále v Mikronésii a na Samoi a Tonze. V Jemenu vyhynul.
Ekologie: Druh se podílí na vegetaci mangrove, roste v prostředí ovlivňovaném mořskou vodou, snáší příliv až do výšky 2 m. Vadí mu větrnější prostředí, proto se s ním častěji setkáváme ve vnitřních částech porostů mangrove. Pouze v tropických oblastech bez výraznějšího chladného výkyvu s ročním úhrnem srážek 1000–8000 mm.
Popis: Keř nebo menší strom dorůstající až 20 m výšky, na jehož bázi se na kmeni vytvářejí lištovité kořenové náběhy a pod rostlinami se vytváří systém kolenovitě ohnutých vzdušných kořenů. Listy jsou uspořádány vstřícně, jsou podlouhlé až kopinaté, 8–20 cm dlouhé a 4–9 cm široké, kožovité, celokrajné, na vrcholu špičaté. Květy vyrůstají po 1 v paždí listů, jsou asi 3,5 cm dlouhé, cípy kalicha jsou růžovočervené až červené, někdy však i žlutozelené, bývá jich 10–16, korunních lístků je 12–14, jsou 1,3–1,5 cm dlouhé, krémové až hnědooranžové, na vrcholu laločnaté, štětinaté, tyčinky vyrůstají ve 2 kruzích, v každém kruhu tolik, co lístků korunních. Semeník je spodní. Plodem je bobule vrostlá do vytrvalého kalichu. Semena klíčí již na rostlině, hypokotyl je mečovitý, tupě hranatý, až 15–25 cm dlouhý a 1,5–3 cm tlustý.
Záměny: Dřeviny v mangrove jsou si dost podobné, pro jejich rozlišení je dobré vidět květy nebo plody. Druhy rodu Bruguiera se podobají kořenovníkům (Rhizophora) a druhům rodu Ceriops, od nichž se odlišují spodním semeníkem a vytrvalými kalichy, které zůstávají přitisknuty ke klíčícímu plodu. Kolíkovníky (Avicennia) a druhy rodu Sonneratia se odlišují typem plodů, které se u kolíkovníků podobají mandlím, zatímco u rodu Sonneratia připomínají velké knoflíky. Rod Lumnitzera má výrazně hroznovitá květenství a plody drobné, vřetenovité.
Fotografovali Věra Svobodová, dne 2. 4. 2011 (Vietnam, ostrov Cat Ba); Vít Grulich, ve dnech 14. 2. 2011 (žlutozelené: Seychely) a 21. 1. 2018 (Palau, ostrov Koror, Ngermid).