Syn.: Chaerophyllum pecten-veneris (L.) Crantz, Scandix laevigata (Azn.) Stoj. et Stef.
Česká jména: vochlice (Huber 1596), vochlice křeben (Presl 1819), vochlice hřeben (Opiz 1852), vochlice hřebenitá (Sloboda 1852), vochlice, Venušin hřeben (Čelakovský 1879), vochlice hřebenitá (Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Apiaceae – miříkovité
Rozšíření: Od Makaronésie přes Středozemí, západní a střední Evropu (ostrůvkovitě i ve Skandinávii) až do Střední Asie a severozápadní Indie. Zavlečen i do Severní a Jižní Ameriky (Chile), jižní Afriky, Austrálie a na Nový Zéland.
U nás dříve rostl hlavně v teplejších oblastech, především v Českém středohoří, Dolním Poohří, Polabí, v okolí Prahy, v Dyjsko-svrateckém úvalu a na Hané, avšak později byl prohlášen za druh nezvěstný. Před několika lety se ho podařilo v malém počtu opět najít na jedné lokalitě severozápadně od Prahy (Tuchoměřice).
Ekologie: Roste na pastvinách, úhorech, na okraji polí i jako plevel v polích, častěji na vápenci. Vykvétá od dubna do července.
Popis: Jednoletá bylina, 15–25(–35) cm vysoká, lodyha přímá, oblá, rýhovaná, větvená, listy řapíkaté, nejhořejší pochvovitě přisedlé, všechny 2–3krát zpeřené, úkrojky peřenosečné, čárkovité. Okolíky z 1–3 okolíčků, obal chybí, obalíčky z neopadavých 2–3klaných listenů, korunní lístky obvejčité, bílé, okrajové jsou silně paprskující. Plody jsou velmi nápadné, jejich jehlicovité zobánky jsou až 7 cm dlouhé.
Ohrožení a ochrana: Vochlice hřebenitá je zařazena mezi kriticky ohrožené druhy naší květeny (C1t). Na Slovensku je druh hodnocen také jako kriticky ohrožený (CR).
Poznámka: Podle délky a tvaru zobánku a délky čnělky se rozlišuje několik poddruhů. U nás rostl jen nominátní poddruh, v Mediteránu se vyskytují i S. p.-v. subsp. macrorhyncha a S. p.-v. subsp. brachycarpa.
Fotografováno ve dnech 18. a 20. 4. 2008 (Itálie, Apulie, Gargano, okolí San Marco in Lamis).