ARABIS PROCURRENS Waldst. et Kit. – huseník výběžkatý / arábka výbežkatá

Syn.: Arabis praecox Waldst. et Kit. ex Willd., Erysimum procurrens (Waldst. et Kit.) Kuntze, Nasturtium procurrens Andrz. ex DC.
Čeleď: Brassicaceae – brukvovité

Arabis procurrens

Rozšíření: Z bulharských a snad i řeckých Rhodop do Dinárských hor a odtud dále do rumunských Karpat; původ slovenských populací (nyní považovaných za regionálně vyhynulé) je sporný. Přechodně zplaňuje v západoevropských a středoevropských zemích (také u nás na skalnatých svazích Středočeské tabule, Českého krasu a Jevišovické pahorkatiny).

Ekologie: Roste ve štěrbinách skal a na stabilizovaných, mechy porostlých sutích, často v lehkém přístinu řídkých borových lesů nebo na čistinách habrobučin, na granitových i vápencových podkladech, v nadmořské výšce (400–)800 až 1800 m. Udáván je ze společenstev horských bučin svazu Fagion sylvaticae, spadajícího k třídě Carpino-Fagetea, kde je diagnostickým druhem. Chamaefyt, kvete od března do dubna.

Arabis procurrens

Popis: Vytrvalé rostliny s nevelkými, výběžkatými přízemními růžicemi, rozrůstající se někdy v rozsáhlé kolonie, za květu do čtvrt metru vysoké. Listy v růžici do 3 cm dlouhé, obvejčité, celokrajné, po obvodu a vespod i na žilkách brvité, jinak lysé; listy na útlých, lysých lodyhách a na stolonech jsou drobné a vejčité. Květy na tenkých stopkách v krátkých, po odkvětu rozvolňujících se hroznech jsou čtyřčetné, zhruba 1 cm široké, s bílými lístky korunními a s šesti tyčinkami. Plod je lineární, až 3 cm dlouhá, zaškrcovaná šešule s jedinou řadou semen.

Poznámka: Ze zahrad je druh zmiňován už roku 1810 pod nelegitimním jménem Arabis lucida, konjukturou pak procházel v druhé polovině devatenáctého století, kdy byl masově vysazován v pestrolistých odrůdách (tyto zmínil poprvé J. Robson, vrchní zahradník barona Cornwallise, roku 1865 s poznámkou, že jsou pěstovány už dvanáct nebo více let) v secesních ornamentálních záhonech.
Za variety tohoto druhu bývají někdy považovány Arabis vochinensis (méně vzrůstný východoalpský taxon s pýřitými stonky a bez plazivých stolonů) nebo Arabis ferdinandi-coburgii (zcela nepodobný pirinský endemit s úzce kopinatými listy, oboustranně a přitiskle oděnými v sivé vidličnatě štěpené chlupy, rovněž bez stolonů). Poslední je vzácně rovněž pěstován, obvykle je však pod jeho jménem trvalkovými školkami mylně rozšiřována právě Arabis procurrens.

Arabis procurrens
Arabis procurrens
Arabis procurrens
Arabis procurrens
Arabis procurrens

Fotografováno ve dnech 29. 3. 2019 (Česko, Morava, Lednice, tématické zahrady ZF Mendelovy univerzity), 30. 9. 2019, nekvetoucí porost (Morava, Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně) a 26. 4. 2019, cv. ‘Variegata’ (Čechy, Botanická zahrada Průhonice).