Syn.: Rapunculus spicatum Gilib., nom. inval.
Česká jména: řepka klasatá (Presl 1819, Sloboda 1852), zerva klasatá (Opiz 1852), řepka klasnatá (Čelakovský 1879, Polívka 1912), zvonečník klasnatý (Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Campanulaceae – zvonkovité
Rozšíření: Evropský druh, na jihu dosahuje do jižní Francie, severní Itálie a na Balkán, na severu po Balt, ve Švédsku a Finsku se vyskytuje adventivně. Na východě příliš nepřesahuje 30 rovnoběžku.
V Česku roste nerovnoměrně, místy je však hojný.
Ekologie: Roste na loukách, na horských nivách a trávnících, v nižších polohách také v lesích. Kvete od května do července.
Popis: Vytrvalá bylina vytvářející přízemní listovou růžici. Lodyhy jsou přímé, nevětvené, vysoké asi 12–80 cm. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, přibližně stejně široké jako dlouhé, srdčité, pilovité. Směrem vzhůru po lodyze se listy stávají protáhlejšími, nejhořejší jsou krátce řapíkaté až přisedlé, kopinaté. Klas je válcovitý nebo vejcovitý, po odkvětu se prodlužuje. Zákrovní listeny jsou úzce kopinaté, rozestálé nebo nazpět ohnuté. Koruna je hluboce pěticípá, barvy bílé, nažloutlé nebo nazelenalé, vyjímečně bleděmodré se zelenou špičkou. Korunní trubka je před rozkvětem slabě zakřivená, čárkovité korunní cípy jsou při rozkvětu na vrcholu spojené, později pouze při bázi. Plodem je kulovitá tobolka.
Fotografováno dne 25. 5. 2008 (Česko, Praha, PP Údolí Kunratického potoka).