Syn.: Berberis cuneata K. Koch, Berberis mutabilis Phil., Berberis revoluta Sm. ex DC., Berberis wawrana C. K. Schneid.
Čeleď: Berberidaceae Juss. – dřišťálovité
Rozšíření: Pochází z nejjižnější části Jižní Ameriky, roste v Chile na jih od 30., v Argentině od 28. rovnoběžky, zasahuje až na Ohňovou zemi.
Ekologie: Roste na otevřených písčitých nebo skalnatých místech, často u moře, jezer nebo řek. Na jihu roste v nižších polohách, na severu vystupuje až k horní hranici lesa v nadmořských výškách kolem 2000 m.
Popis: Plazivý až poléhavý stálezelený keřík vysoký do 40 cm, často v nodech kořenující. Ostny jsou trojklané, postranní jsou 2,5–7 mm dlouhé, prostřední je 5–12 mm dlouhý. Listy s krátkým červeným řapíkem vyrůstají ve svazečcích, čepel je čárkovitá, 6–14 mm dlouhá a jen 0,7–1,5 mm široká, často zakřivená, kožovitá, lysá, s podvinutým okrajem a krátkým tuhým ostrým koncovým trnem. Květy vyrůstají jednotlivě nebo po 2–3, stopky jsou až 10 mm dlouhé; okvětní lístky tvoří 5 kruhů, jsou oranžové, vejčité, 3,5–5,5 mm dlouhé, vnější menší, vnitřní jsou vyduté; tyčinek je 6; čnělka je krátká. Bobule je elipsoidní, 4–7 mm dlouhá, černomodrá, ojíněná, s 3–7 semeny.
Záměny: Z patagonských dřišťálů je nejmenší, poléhavý a snadno se pozná podle velmi úzkých, podvinutých, jehlicovitých listů.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 15. 2. 2012 (Argentina, prov. Chubut, El Chaltén, Fitz Roy).