Česnek tuhý (Amaryllidaceae J. St.-Hil. – amarylkovité) je znám z nemnoha lokalit, opakované nálezy z Prahy se vztahují k chráněným územím Chuchelský háj (skála pod kostelíkem, L. Čelakovský uvádí ještě Chuchelský vrch), Kalvárie v Motole, Pod Žvahovem (ojediněle u železniční trati), Podhoří, Prokopské údolí (Hemrovy skály, Na břekvici, Albrechtův vrch) a přírodní památce U bránického pivovaru (okraj diabasového lomu u mostu přes Vltavu). Zjištěné lokality odpovídají nálezům uvedeným v Nové květeně ČSSR z roku 1989, kde jsou uvedeny výskyty v Butovicích (nejspíše Prokopské údolí), Motole (Kalvárie v Motole) a na Kalvárii u Bohnic v Praze (starší a méně užívaný název pro současnou přírodní rezervaci Podhoří). Početnost populací se obtížně stanovuje, nejnápadnější znak – síťnatě rozpadavé šupiny cibulí – není vždy zřetelně viditelný, druh se na lokalitách poměrně často objevuje s podobným hojně rozšířeným česnekem šerým horským (Allium senescens subsp. montanum). Na lokalitě v Podhoří byl zjištěn pouze na jednom místě na porfyritové žíle v populaci několika desítek rostlin. Jinak alespoň na některých lokalitách jsou populace uváděné jako početné.
Rozšíření na území České republiky: Vzácně ve středních Čechách, ojediněle v severních Čechách (Klíč u Nového Boru, Ralsko, Bezděz). Nová květena ČSSR uvádí další nálezy, které je však nutné ověřit, jako jsou Zdice (Samohelka), Trabín u Hudlic, Otvovice a Minice u Kralup (nejspíše současné přírodní památky Otvovická a Minická skála) a u Rakovníka. O výskytu v Českém středohoří se zmiňuje v 50. letech 20. století J. O. Martinovský, který popisuje svou cestu do oblasti vrchů Raná, Oblík a Milá. Právě na Milé jej nalezl na skalních teráskách ve společenství dalších česneků (Allium senescens subsp. montanum a Allium oleraceum), které ale kvetly později. Alespoň v té době byl znám z Českého středohoří ještě na Kusově u Dřemčic. Na Moravě česnek tuhý chybí.
Celkový areál rozšíření: Souvislý areál zahrnuje severní Čínu, Dálný východ, Mongolsko, Sibiř a Kazachstán, směrem do Evropy je rozšíření značně nesouvislé (druh se chová jako glaciální relikt) a zahrnuje izolované lokality ve východní a severovýchodní Evropě, ve střední Evropě na Slovensku, v alpských údolích a ve středním Německu.
Ekologie: Výslunné skalnaté stráně a skalní stepi, roste na půdách suchých, kamenitých, s mělkou vrstvou půdy, zásaditých až neutrálních. Na pražských lokalitách jsou podkladem nejčastěji diabázy, méně často vápence nebo jiné horniny (např. vystupující porfyritová žíla v přírodní rezervaci Podhoří).
Ohrožení a ochrana: Česnek tuhý patří mezi silně ohrožené druhy naší květeny (C2), ve stejné kategorii je chráněn i zákonem (§2). Četné lokality se nacházejí v chráněných územích. Cílený pravidelný monitoring populací není prováděn, údaje o jeho výskytu většinou vyplývají ze zpracovávaných průzkumů o chráněná území nebo ze zpracovávaných podkladů péče o území. Na řadě lokalit se nachází na extrémních stanovištích (vystupující skály, skalní terasy a příkré svahy), kde by neměl být bezprostředně ohrožen. Určité nebezpečí představují změny stanoviště, jako je zarůstání travinných společenstev hustými křovinatými porosty při ponechání stanoviště přirozené sukcesi. Na svých stanovištích je proto třeba provádět pravidelnou údržbu odstraňováním keřů. Dalším možným ohrožením je přímá destrukce stanoviště, jako je lomová nebo stavební činnost. Ohrožením může být, alespoň ve slabých populacích, sběr celých rostlin do herbářů.
Ohrožení na území Prahy: Na území Prahy je česnek tuhý vázán výhradně na již vyhlášená chráněná území. Na těchto územích by tak neměl být bezprostředně ohrožen lidskou čínností.
Největší nebezpečí spočívá v pokračující sukcesi, při které dochází k zarůstání stepních ploch konkurenčně silnějšími druhy, zejména keři. Nezbytné je proto provádět vhodně nasměrované zásahy do péče o území, zejména provádět redukci keřů.
Možnosti záměny, příbuzné druhy: Velmi snadno zaměnitelný druh za jiné druhy česneků, zejména za česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum), od kterého se odlišuje síťnatě rozpadavými šupinami cibulí. Tento znak však na první pohled není vždy zjevně patrný. Na společných lokalitách kvete oproti česneku šerému horskému dříve. Snadněji odlišitelný česnek planý (Allium oleraceum), má nápadně vyvinutý toulec, který přesahuje květenství.
Fotografováno ve dnech 2. 6. 2007 (Hemrovy skály), 26. 7. 2005 a 24. 6. 2007 (Podhoří).
Projekt Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy je realizován s finančním přispěním Hlavního města Prahy.