Syn.: Abies abies (L.) Druce, nom. inval., Abies excelsa (Lam.) Poir., Picea excelsa (Lam.) Link, Pinus abies L., Pinus excelsa Lam.
Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité

Picea abies

Picea abies

Rozšíření: Roste dnes skoro po celé severní polokouli, ale původní je jen v Evropě a západní Asii. U nás roste na celém území od nížin po vysoké hory, na horských svazích je původní. Na Slovensku je situace obdobná.

Ekologie: Původně roste v horských lesích, inverzních údolích, v rašeliništích a lokalitách s vyšší půdní vlhkostí, především na kyselých půdách. Lesnickým hospodařením byl rozšířen i do nižších poloh a na nepůvodní lokality, kde mnohdy vytváří rozsáhlé monokultury, přičemž právě porosty vykazují velkou ekologickou nestabilitu.

Popis: Strom vysoký až 50 m s kuželovitou korunou, v horských oblastech a rozvolněných porostech zavětvenou často až k zemi. Větve jsou mírně vztyčené nebo mírně ohnuté k zemi (u starších stromů), jen ve vrcholových partiích vždy mírně vztyčené, větvičky převislé. Jehlice tmavě zelené, až 2 cm dlouhé. Samčí šištice jsou červené, až 2 cm dlouhé, samičí jsou červené nebo zelené, do 6 cm dlouhé. Zralé šišky jsou hnědé, převislé, až 15 cm dlouhé. Pyl se tvoří od května do června v pravidelných čtyřletých cyklech.

Poznámka: Přirozené monodominantní (klimaxové, zonální) smrčiny se ve střední Evropě vyskytují v nadmořských výškách nad 1100 m n. m., níže pouze na zrašelinělých a inverzních stanovištích; představují proto u nás vzácný ekosystém plně zasluhující ochranu. Vzhledem k téměř stoprocentnímu zastoupení smrku v klimaxových smrčinách nelze kůrovcové gradace, na rozdíl od kulturních smrčin v nižších nadmořských výškách, považovat za důsledek lidské činnosti (třebaže ta zesiluje jejich efekt), naopak jsou nevyhnutelnou, přirozenou, cyklicky se opakující součástí vývoje ekosystému.

Picea abiesPicea abies

Fotografováno ve dnech 12. 5. a 16. 5. 2006 (Česko, Čechy, v Doupovských a Krušných horách).