Syn.: Aceraceae Juss. – javorovité; Hippocastanaceae DC. – jírovcovité
POPIS:
Převážně dřeviny vzrůstu stromů, méně často keře (např. Acer glabrum), liány (např. Serjanea, v Jižní Americe zejména v rodu Paullinia), zcela výjimečně i liány bylinného typu (např. Cardiospermum: Cardiospermum halicacabum je jednoleté); mezi dřevinami najdeme typy stálezelené (např. Litchi) i opadavé (např. Acer). Časté jsou mléčnice s latexem (např. u Acer platanoides).
Listy jsou střídavé, méně často vstřícné (např. Acer), nejčastěji jsou složené, lichozpeřené (např. Litchi a Acer negundo) nebo trojčetné (Acer griseum), zřídka i vícenásobně zpeřené nebo trojčetné (např. Cardiospermum grandiflorum), méně často dlanité vícečetné (např. Aesculus) nebo jednoduché (většina druhů rodu Acer, ale např. i Dodonaea). Palisty většinou chybějí, přítomny bývají u druhů liánovitého vzrůstu (např. v rodu Cardiospermum).
Květy jsou nejčastěji uspořádány v květenství, které může být tvořeno latou, jejíž postranní větvičky tvoří vijany (Aesculus) nebo vidlany (např. Lepisanthes), méně časté je jednodušší hroznovité uspořádání v hroznech, okolících nebo latách (např. Acer). Listeny a listence bývají v květenství přítomny. Vlastní květy jsou cyklické, stavěné podle čísla 4 (např. Allophyllus, Xerospermum a Koelreuteria) nebo 5 (např. Acer a Aesculus), mohou být oboupohlavné i jednopohlavné (a to často i na jednom jedinci); jednopohlavné květy mohou být spojeny s dvoudomostí (např. Dodonaea), oboupohlavné květy mohou být funkčně jednopohlavné (např. v rodu Cupaniopsis). Květní obaly jsou rozlišené, pravidelné nebo řidčeji souměrné (např. Aesculus); kališní lístky jsou častěji srostlé, někdy mohou být (téměř) volné (např. Handeliodendron); korunní lístky bývají častěji volné (např. Xanthoceras) nebo řidčeji srostlé (např. Koelreuteria), u 2 předešlých rodů nápadné, jindy méně nápadné (většina druhů rodu Acer), případně koruna chybí (např. Litchi). Mezi korunou a andreceem je obvykle přítomen žláznatý terč; může být souměrný (např. Allophyllus) nebo pravidelný (např. Acer), velmi vzácně chybí (Acer negundo). Tyčinky mohou být v 1 kruhu (např. Pometia) nebo většinou ve 2 kruzích, výjimečně i ve více (Distichostemon), často nebývá v kruzích stejný počet tyčinek (např. Aesculus); v samčích nebo funkčně samčích květech jsou všechny tyčinky fertilní, v samičích květech mohou být staminodia (např. u Cardiospermum). Gyneceum srůstá ze 2–3(–8) plodolistů, semeník je svrchní, s počtem pouzder odpovídajícím počtu plodolistů, s bazální nebo axilární placentou; vajíčko je v každém pouzdře zpravidla jen jediné, zřídka je jich 2–5 (např. u Dodonaea), často se všechny plodolisty nevyvíjejí (např. Aesculus, Litchi), anatropní nebo kampylotropní; vajíčka jsou dvouobalná; čnělka je jediná, nebo jsou přítomna 2–3 stylodia, srostlá jen na bázi (Acer).
Plody jsou nejčastěji pukavé, tj. tobolky (např. Dodonaea a Bridgesia), nebo rozpadavé: dvounažky (Acer), u více rodů jsou rozpadavé, ale merikarpia mají charakter bobulí (Sapindus); zvláštností jsou obtížně klasifikovatelné plody typu liči (v rodech Litchi, Nephelium a Dimocarpus), což jsou rovněž merikarpia obsahující zveličelý dužnatý míšek, vmezeřený mezi oplodí a semeno. Perisperm chybí, endosperm se zpravidla nevyvíjí, embryo má 2 dělohy.
Z obsahových látek jsou někdy přítomny alkaloidy (Paullinia) nebo glykosidy (např. Aesculus), také saponiny (např. v rodu Sapindus a u Acer negundo). Typická je C3 fotosyntéza, v rodu Dodonaea byla zjištěna fotosyntéza typu CAM.
ROZŠÍŘENÍ:
Široce chápaná čeleď obsahuje asi 140 rodů a více než 1600 druhů, rozšířených převážně v tropech a subtropech a spíše okrajově zasahujících do mírného pásu (např. rody Acer a Aesculus). Jsou rovnoměrně rozšířeny ve Starém i Novém světě, avšak zdá se, že se vyvinuly v jihovýchodní Asii, zatímco v tropické Americe je zřejmě sekundární vývojové centrum okruhu kolem rodu Cupania.
RODY TÉTO ČELEDI NA BOTANY.cz:
Acer
Aesculus
Alectryon
Blighia
Cardiospermum
Cupaniopsis
Dimocarpus
Dodonaea
Erythrophysa
Koelreuteria
Litchi
Majidea
Nephelium
Paullinia
Sapindus
Serjania
Xanthoceras
EKOLOGIE:
Květy jsou opylovány převážně hmyzem, který je lákán především nektarii na disku, který se vyvíjí mezi korunou a tyčinkami; druhy bez tohoto útvaru jsou obvykle opylovány větrem, např. Acer negundo. Mýdelníkovité jsou typické druhy stromového patra různých typů lesů, od tropických deštných (např. Litchi), přes monzunové poloopadavé (např. Lepisanthes tetraphylla, Sapindus saponaria) až po temperátní; v temperátních lesích se vyskytují zejména v oblastech s oceaničtějším klimatem, např. v Japonsku nebo v atlantické Severní Americe (mnoho zástupců rodu Acer). Méně časté jsou v územích kontinentálnějších (např. Acer tataricum), v tropech rostou i v savanách (např. Erythrophysa) nebo dokonce i v křovinách ve značně aridních podmínkách (např. druhy rodu Diplopeltis).
PŘÍBUZNOST:
Čeleď patří do rosidové větve dvouděložných. Její současné širší chápání sdružuje více skupin, které byly v minulosti – tradičně zejména ve středoevropském prostoru – vymezovány samostatně. To se týká zejména čeledi javorovitých (Aceraceae) a jírovcovitých (Hippocastanaceae), které lze klasifikovat jako poměrně vyhraněné samostatné skupiny na úrovni podčeledí; nutno ovšem podotknout, že stavba květů v rámci celé čeledi je velmi podobná. Do příbuzenstva mýdelníkovitých patří zejména routovité (Rutaceae), Meliaceae a simarubovité (Simaroubaceae); určité společné znaky biochemické povahy (analogické aminokyseliny) lze nalézt i s bobovitými (Fabaceae), s nimiž však zřejmě nejsou bezprostředně příbuzné.
VYUŽITÍ:
Některé tropické druhy mají význam jako ovoce – zejména liči (Litchi chinensis), rambutan (Nephelium lappaceum) a longan (Dimocarpus longan), z druhu Acer saccharum se získává míza, z níž se extrahuje cukr. Z jihoamerického druhu Paullinia cupana se získává vysoce povzbuzující extrakt (guarana) na bázi kofeinu a dalších alkaloidů; mnohé další druhy mají význam v lidovém léčitelství. Některé stromy produkují ceněné dřevo (např. Amesiodendron chinense, Acer). Z okrasných důvodů se pěstuje více druhů rodu Aesculus, ale i Koelreuteria, z tropických např. Cardiospermum. Severoamerický javor Acer negundo patří k významným invazním druhům.
