Syn.: Abies balsamea subsp. fraseri (Pursh) A. E. Murray, Abies balsamea var. fraseri (Pursh) Spach, Abies humilis Bach. Pyl., Picea balsamea var. fraseri (Pursh) J. Nelson, Picea fraseri (Pursh) Loudon, Picea hudsonia Gordon, Pinus balsamea var. fraseri (Pursh) Nutt., Pinus fraseri Pursh
Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Původ: Východ USA – malé území v jižní části Appalačského pohoří (jihozápad státu Virginia, západ Severní Karolíny, Tennessee.) Vertikální rozmezí od 1370 do 2050 m n. m. V Evropě je tento druh jedle pěstován od roku 1811.
Ekologie: Původní areál Abies fraseri se rozkládá v oblasti temperátních lesů s chladnějším a vlhčím klimatem. Roční srážky se zde pohybují v rozmezí 1900–2540 mm. Je velmi tolerantní k zastínění. Roste na mělkých, kamenitých, kyselých půdách, z dřevin ji doprovází druhy Picea rubens, Tsuga caroliniana, Acer saccharum, Betula alleghaniensis, Betula papyrifera, Fraxinus caroliniana, Prunus pensylvanica, Sorbus americana, Rhododendron catawbiense, R. maximum, Kalmia latifolia, Leucothoë fontanesiana atd. Šišky dozrávají od září do října. Druh se v průměru dožívá asi 150 let.
Popis: Menší až středně vysoký strom dorůstající 12(–20) m výšky a asi 40–70 cm v průměru kmene. Koruna hustá, kuželovitá. Kůra v mládí hladká šedá, s četnými pryskyřičnými puchýřky, později načervenalá, šupinkovitě odlupčivá. Letorosty žlutavě šedé, hustě porostlé krátkými načervenalými chlupy. Pupeny malé, kulovitě vejčité až kulovité, oranžově hnědé, kryté silnou vrstvou nažloutlé pryskyřice. Jehlice s výraznou terpentýnovou vůní, na svrchní straně větviček namířené nahoru a dopředu, vespod hřebenité; 10–25 mm dlouhé, asi 2 mm široké, na konci okrouhlé či slabě vykrojené, někdy zašpičatělé. Na líci tmavě zelené lesklé, s výraznou rýhou, blíže špičky s bělavými řady průduchů, které často sbíhají až k bázi jehlice. Vespod se širokými bílými pruhy složenými z 8–12 stomatárních (průduchových) linií. Samčí šištice na spodní straně výhonů, 8–10 mm dlouhé, protáhle válcovité se žlutě červenými prašníky. Samičí na konci větví v horní části koruny, oválně válcovité, světle žlutavě zelené. Šišky protáhle vejčité 3,5–6 cm dlouhé, 2,5–4 cm široké, nezralé fialově nachové s výrazně přečnívajícími a zpět zahnutými žlutě nazelenalými podpůrnými šupinami. Semenné šupiny vějířovité nebo ledvinovité, stopkaté, 7–10 mm dlouhé, 10–13 mm široké, s výraznými zuby či oušky po stranách. Podpůrné šupiny protáhle obvejčité, 8–12 mm dlouhé, 6–7 mm široké s protáhlou špičkou. Semena 4–5 mm dlouhá s 4–5 mm nafialovělým křídlem.
Využití: Hlavní komerční význam této dřeviny v oblasti původního výskytu spočívá v plantážové výrobě vánočních stromků. Tyto jsou oceňovány pro svůj velmi hustý a pravidelný habitus a nádherné lesklé intenzivně vonící jehličí. Jedle Fraserova je rovněž používá jako okrasná dřevina.
V ČR zatím hlavně v arboretech jako sbírková dřevina, vzácněji pěstována ve školkách pro okrasné účely i na vánoční stromky.
Největší jedinec má výšku 26,5 m a 86 cm v průměru kmene.
Poznámka: Příbuzným druhem je Abies balsamea, jejich křížencem je Abies ×phanerolepis.
Fotografoval Vladimír Janeček, od 20. do 24. 3. 2007 (USA, Appalačské pohoří).