Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Rozšíření: Pohoří Chiri-san v provincii Keisho, v jižní části Korejského poloostrova a na hoře Hallai-san na malém vulkanickém ostrově Cheju-dao (Čedžudo). Roste ve vertikálním rozmezí 1000–1850 m n. m. Do Evropy introdukována poprvé v roce 1908, v ČR doložena až v roce 1934 z Průhonic.
Ekologie: Ve své domovině roste v horských oblastech s chladným vlhkým klimatem. V období letních monzunů srážky dosahují kolem 1 600 mm, pro zimní období je charakteristický velmi silný severozápadní vítr a nízké teploty. Roste na mělkých kamenitých půdách chudých na humus, na rulovém a žulovém podloží. Na ostrově Cheju-dao se vyskytuje buď v čistých porostech nebo s příměsí listnáčů, hlavně s břízou Betula ermanii, v jihokorejském pohoří Chiri-san s jehličnany Picea jezoensis, Pinus koraiensis, Taxus cuspidata, Juniperus sargentii, také se spoustou dřevin listnatých např. Quercus mongolica, Malus baccata, Cornus controversa, Styrax shiraiana, dále s javory Acer tchonskii, A. ukurunduense, A. tegmentosum, A. barbinerve i s řadou keřů Corylus sieboldiana, Berberis amurensis, Deutzia coreana, Rosa acicularis, Rhododendron faurei, R. tschonoskii, Vaccinium koreanum, Viburnum sargentii atd.
Popis: Menší strom, ve své domovině dorůstající do výšky 10–18 m (u nás nižší), v průměru kmene 20–30 cm. Koruna široce kuželovitá, hustě větvená, ve stáří na vrcholu tupá. Borka v mládí hladká, světle šedá s purpurovým nádechem a výraznými pryskyřičnými puchýřky, později hluboce rozbrázděná, uvnitř červenohnědá. Letorosty mělce rýhované, našedlé až žlutavé, později načervenalé, zprvu jemně chlupaté, později olysalé. Pupeny kulaté, kryté hnědými šupinami, silně pryskyřičnaté. Jehličí husté, svrchu kryjící větvičku, vespod rozestálé. Jehlice 10–20 mm dlouhé, 2–2,5 mm široké, směrem k vrcholu se rozšiřující, na konci většinou vykrojené, vzácněji zaoblené, či špičaté. Na svrchní straně lesklé, tmavě zelené s výraznou rýhou, vespod s velmi nápadnými křídově bílými pruhy, které občas splývají v celistvou bílou plochu. Samičí šištice na konci větviček, tmavě nachové. Šišky krátce stopkaté, válcovité, 4–7 cm dlouhé, 2,5–2,8 cm široké, před dozráním fialově purpurové. Semenné šupiny 15–20 mm široké, ledvinovité, naspodu ouškaté, podpůrné šupiny delší, ze šišky vyčnívající, zpět ohnuté. Semena včetně křídla 10–12 mm dlouhá, tmavě fialově purpurová. Šišky dozrávají koncem října až v listopadu.
Využití: Abies koreana je hojně používaná v okrasném zahradnictví. Oceňována hlavně pro svůj malý vzrůst, velmi pravidelné větvení, nápadné křídově bílou spodní stranu jehlic i pro téměř každoroční hojnou úrodu šišek, které vytváří už i na 1 m vysokých jedincích.
Fotografováno dne 16. 9. 2006 (Česko, Čechy, Dendrologická zahrada VÚKOZ v Průhonicích), 7. 10. 2006 (Slezsko, Arboretum Nový Dvůr u Opavy) a 24. 9. 2006 (Čechy, Arboretum Sněžná u Krásné Lípy).