Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Anseriformes, Anatidae
Syn.: Anas anser Linnaeus, 1758; Anser domesticus (Linnaeus, 1758)
Česká jména: husa velká, husa divoká, husa šedá
Anglická jména: Greylag goose, Graylag goose
Rozšíření: Areál husy velké se táhne územím Eurasie od Skotska, Islandu a Skandinávie přes střední a jihovýchodní Evropu až do Mongolska, severní Číny a ruského Poamuří. Je to pták stěhovavý, v mírných oblastech je stálý. Islandské populace se stěhují na podzim na Britské ostrovy, zbytek severoevropské populace migruje do Nizozemska, Španělska, Francie, východního Středozemí a do severozápadní Afriky, kde zimuje.
Jsou rozlišovány dva poddruhy. Nominátní žije převážně v Evropě, poddruh Anser anser subsp. rubrirostris hlavně v Asii. Na území od Německa až po Ural se vyskytují oba poddruhy.
Způsob života: Obývá mokřady lemované vegetací, vlhké louky, sladkovodní jezera, ústí řek, rašeliniště, vřesoviště, arktickou tundru, step nebo polopoušť, v pásmu od hladiny moře až do nadmořské výšky okolo 2300 m.
Živí se rostlinnou stravou, semeny, různými travinami, výhonky, kořeny a listy. Je velmi společenský a vytváří mimo dobu hnízdění a před podzimní migrací velká hejna.
Je monogamní a páry spolu žijí trvale. Na hnízdiště se vrací nejčastěji v březnu. Období rozmnožování závisí na geografické poloze. Obvykle hnízdí od dubna do května ve volných koloniích na jezerech a rybnících zarostlých rákosím, v blízkosti krmných míst. Hnízdo buduje samice ve vegetaci nebo na ostrůvcích ze stébel rákosu, trávy, orobince a vystýlá si je prachovým peřím, samec sbírá materiál. Samice snáší 4–9 vajec a sedí na nich sama 27–30 dní. Samec v blízkosti hlídkuje. O housata se starají oba rodiče, vodí je za potravou a ochraňují je. Koncem října ve velkých houfech migruje na zimoviště. Pohlavně dospívá ve 2–3 roce života. Žije 15–20 let.
Popis: Velká husa dosahující délky 85–95 cm, rozpětí křídel 150–168 cm a hmotnosti 2,5–3,7 kg. Samec je větší. Tělo je převážně šedé, břicho světlejší s rozptýlenými černými skvrnami, podocasí je bělavé. Zobák je růžově červený s bílou skvrnou na konci. Duhovka oka je tmavě hnědá. Za letu jsou patrné šedé krovky. Spodní části jsou bílé, jenom na spodní části prsou šedivé odstíny. Nohy jsou růžové.
U mladých jedinců jsou nohy šedivé.
Poznámka: Římané považovali husy za posvátné. V roce 390 let před naším letopočtem údajně varovaly obyvatele svým hlasitým voláním před Galy a vzburcovaly obránce.
Husy velké jsou vlastně předky dnes chovaných domácích odrůd.
Fotografováno dne 4. 2. 2021 (Česko, Praha-Braník).