ARAUCARIA ARAUCANA (Molina) K. Koch – blahočet

Syn.: Abies araucana (Molina) Poir., Abies columbaria Desf., Araucaria chilensis Mirb., nom. illeg., Araucaria dombeyi A. Rich., Araucaria imbricata Pav., Columbea imbricata (Pav.) Carrière, Columbea quadrifaria Salisb., nom. illeg., Dombeya araucana (Molina) Raeusch., Dombeya chilensis Lam., nom. illeg., Pinus araucana Molina
Česká jména: blahočet čtyrřadý (Presl 1846), araukárie (Valíček 1989), blahočet (Mareček 1994)
Čeleď: Araucariaceae Henket et W. Hochstetter – blahočetovité

Araucaria araucana

Rozšíření: Druh jihozápadu Jižní Ameriky. Těžiště areálu leží v Chile, kde roste přibližně mezi 37. a 40. rovnoběžkou; jen velmi omezeně přesahuje i do sousední Argentiny. Celý areál není větší než 4000 km2.

Ekologie: Stanovištěm jsou dosti vlhké podhorské a horské lesy v území s oceanickým klimatem, provází jak staré geologické podklady, tak mladé sopečné sedimenty. Chilské populace leží v území s ročním úhrnem srážek 2000–3000 mm, argentinské jsou na stanovištích sušších (1000–1500 mm za rok). Snáší poklesy teplot až na -12 °C, za určitých podmínek až -20 °C. Známé lokality leží v nadmořských výškách 600–1800 m. Šišky dozrávají 22–24 měsíců, rozpadávají se na stromě.

Araucaria araucana

Popis: Obvykle dvoudomý, výjimečně jednodomý strom až 40(–50) m vysoký, s kmenem až 2,5 m v průměru; šedohnědá borka je až 15 cm tlustá, rozpadá se do šestiúhelníkových plátů; pryskyřice je bezbarvá, na vzduchu bělá. Listy se tvoří na větvičkách až 1 m dlouhých a 6–9 cm tlustých, jsou střechovitě uspořádané, přisedlé, vejčité až kopinaté, 2,5–6 cm dlouhé a 1,5–3 cm široké, kožovité, na vrcholu špičaté a zakončené hrotem, na stromě vytrvávají 10–15 let. Samčí šištice jsou válcovité, 8–15 cm dlouhé a 4–5 cm široké. Samičí šištice jsou kulovité, 15–20 cm v průměru a váží 3–4 kg, tvoří je 120–180 semenných šupin 4–6 cm dlouhých; na každé šupině se tvoří pouze jediné vajíčko. Semena jsou 4–5 cm dlouhá a asi 1,5 cm široká, hnědá, jsou opatřena 2 malými křidélky.

Ohrožení a ochrana: Druh je chráněn mezinárodními úmluvami (CITES), na seznamu IUCN je hodnocen jako ohrožený (VU). V Chile je národním stromem.

Araucaria araucana

Využití: Kdysi se dřevo z těchto stromů používalo např. na výrobu stěžňů pro plachetnice, ve stavebnictví, pryskyřice měla využití v lidovém léčitelství. Semena, která obsahují hodně sacharidů, byla významným prvkem výživy místních obyvatel. Při pěstování ve středoevropském klimatu špatně přežívá zimy a je náchylná na vymrzání; v západní Evropě, kde zimní teploty pravidelně neklesají hluboko, prosperuje dobře.

Poznámka: Araukárie byly typickými průvodci jurských lesů na prakontinentu Gondwaně, na více místech v Jižní Americe, ale i v Antarktidě byly nalezeny jejich zuhelnatělé zbytky. Dnešních druhů je celkem 19, z nich dva rostou na jihoamerickém kontinentě, Araucaria heterophylla je endemitem ostrova Norfolk, tři druhy rostou v Austrálii a na Nové Guineji a zbylých 13 jsou endemity Nové Kaledonie. Nejblíže příbuzná je Araucaria angustifolia, která roste na pomezí Brazílie, Paraguaye a Argentiny.

Araucaria araucana
Araucaria araucana
Araucaria araucana
Araucaria araucana
Araucaria araucana
Araucaria araucana

Fotografovali Jindřiška Vančurová, dne 26. 2. 2012 (Argentina, provincie Neuquén, Parque Nacional Lanín), a Jan Šamánek, dne 22. 4. 2019 (semena).