Syn.: Arenaria saxifraga (Bertol.) Gren., nom. illeg.
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Rozšíření: Roste v horách Apeninského poloostrova v Itálii, a to v Apuánských Alpách, v několika skupinách střední části Apenin a v Monte Pollino na jihu. Poněkud odlišné populace jsou známy i z hor na Sardinii a Korsice.
Ekologie: Roste ve štěrbinách vápencových skal, v nadmořských výškách od 1000 až do 2300 m.
Popis: Vytrvalá bylina až polokeřík, 2–15 cm vysoký, tvoří poduškovité trsy; lodyhy jsou vystoupavé. Listy jsou vstřícné, eliptické, 5–12 mm dlouhé a 3–8 mm široké, jednožilné, chlupaté. Květenství je řídký vidlan 5četných květů; květní stopky jsou 1–2,5 cm dlouhé; kališní lístky jsou volné, kopinaté, 5–6 mm dlouhé, bez zřetelných žilek; korunní lístky jsou rovněž volné, kopisťovité, 1–1,5 cm dlouhé, sněhově bílé, na vrcholu poněkud uťaté nebo až slabě dvouklané; tyčinek je 10; semeník srůstá ze 3 plodolistů. Plody jsou tobolky zhruba stejně dlouhé jako kalich.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 16. 9. 2013 (Francie, Jardin botanique alpin du Lautaret), a 2. 7. 2015 (Itálie, , NP Gran Sasso e Monti della Laga, Campo Imperatore).
.