Ladislav Hoskovec

Stačí jen letmý pohled od Labe k zámku, abyste pochopili, že jste na místě zcela výjimečném. Monumentální zdi děčínského zámku stojící vysoko na skále nad řekou nikoho nenechají na pochybách – před vámi je unikát.

Číst dál

Vesničku Dobřenice najdete ve východních Čechách, pouhých 15 km jihozápadně od Hradce Králové – stačí se jen od sjezdu z hradecké dálnice skutálet o kousek níže do polabské roviny. V samotné vsi naprosto nic nenaznačuje, že by vás snad právě na tomto místě mohlo čekat nějaké výraznější zahradní překvapení. Jenže jak hrubě šalebné může být podobné spoléhání na vlastní první dojem a chabou znalost historie! Musíte jen otevřít branku hlídanou po stranách dvěma hrdými lvy a rozevře se před vámi zcela nečekaný svět.

Číst dál

Neznám nejspíš nikoho, kdo by si severočeský Duchcov hned nespojil s působením legendárního sukničkáře Giacoma Casanovy (1725­–98). Ve službách hraběte Josefa Karla Eusebia z Valdštejna oprašoval zdejší zámeckou knihovnu od roku 1785, strávil tu v poměrně slušném hmotném zajištění poslední roky svého života, právě tady sepsal paměti svého nabubřelého života. Ale existuje ještě jedna pozoruhodná osobnost, která se k Duchcovu váže. Jenže rozhodně není tak mediálně vykřičená. Je jí středověký minnesänger Walther von der Vogelweide (asi 1170–1230). Pravda, ve skutečnosti tu nejspíš nikdy nežil, to jen jedna vousatá pověst zanesla jméno onoho skvělého pěvce-básníka do tohoto města. Místní však v jeho duchcovský původ věřili tak silně, že mu tu v roce 1911 postavili dokonce pomník. A proč by ne, pomníky dobrých pěvců přece nemohou urážet nikoho nikde na světě.

Číst dál

Jen nedaleko od středočeské Čáslavi (okres Kutná Hora) se nachází nevelký a dnes už i širší veřejností skoro zcela zapomenutý zámeček Filipov. V jeho okolí můžeme najít také pozůstatky dřívějšího zámeckého parku.

Číst dál

Najdeme u nás jen málo podobně hrůzných dokladů hlouposti a arogance komunistických mocipánů druhé poloviny 20. století, jako je případ normalizační „přestavby“ města Frýdku. „Nactiutrhači dějin“ – to by mohlo být pravé jméno pro bolševické tajemníky a jejich poskoky! Historické jádro tohoto slezského města bylo pod jejich rukama téměř zničeno. Na to, co zůstalo, můžeme nahlížet jen jako na tristní pozůstatek dřívější podoby slavného mariánského poutního místa. Frýdecká Panna Marie se jim prostě nevešla do stranických pouček o podobě socialistického města. Tak se ji snažili vymazat. V bezprostřední blízkosti ostravského „ocelového srdce republiky“ přece nemohlo podle jejich zvrhlé ideologie bít ještě druhé srdce – navíc srdce až tak sakrální povahy.

Číst dál

Jihočeskou obec Hlubokou nad Vltavou většina z nás jednoznačně ztotožňuje se zdejším zámkem. Nestojí totiž u nás až tolik podobně obecně známých staveb, zámecká budova je naprosto nezaměnitelná. Avšak už o poznání méně je širší veřejnost obeznámena se zdejším parkem. Přitom i ten patří k velmi cenným památkám.

Číst dál

Pouhých 7 km severně od Příbrami se nachází nevelká obec Hluboš, která se do historie české botaniky nesmazatelně vepsala někdejší existencí jedné z nejstarších novodobých botanických zahrad u nás. Vlastně ji podstatněji předběhla jen univerzitní botanická zahrada na pražském Smíchově, ta byla založena už v roce 1775; dobou vzniku je jí už poněkud blíže pražská Kanálská zahrada, tedy zahrada hraběte Josefa Emanuela Malabaila de Canal (1745–1826), jejíž provoz byl zahájen v roce 1791. Počátky botanické zahrady na Hluboši lze klást do počátku 19. století, je tedy snad o málo starší než další pozoruhodná zahrada, jíž je možno označit za botanickou – ta se zase nacházela v Radlicích a vlastnil ji jistý Mathias Nowak.

Číst dál

Skutečně převelice neobvyklý zámecký park najdete v okolí Hrádku u Nechanic. Tento zámek leží ve východních Čechách, pouhých 12 kilometrů od Hradce Králové.

Číst dál

Mezi Benešovem a Vlašimí najdeme nevelký, avšak malebný barokní zámek Jemniště. Součástí jeho areálu je i zámecký park.

Číst dál

Historie Jindřichova Hradce je předlouhá, pojí se s řadou významných jmen. Přiznávám, že pro mne je Jindřichův Hradec především městem barokního muzikanta Adama Václava Michny z Otradovic (1600–1676). V roce 1633 se stal varhaníkem zdejšího chrámu, v roce 1673 tu založil dokonce fundaci pro studenty-hudebníky z jezuitské koleje. Právě zde vznikly jeho i dnes oblíbené písně, které netoliko v vzáctných městech od dobrých muzikantův, ale také v nejsprostějších městečkách od sprostných kantorův spívati a užívati se mohly.

Číst dál

Nedaleko Kutné Hory, v katastru obce Svatý Mikuláš, najdeme jedinečný empirový zámek Kačina. Přímo na zámku můžete navštívit expozici zemědělského muzea, kolem zámku se rozprostírá rozsáhlý park. Celková rozloha zámeckého areálu činí zhruba 200 hektarů.

Číst dál

Že neznáte Kamenici nad Lipou? Vlastně se vám ani moc nedivím, ona totiž Kamenice leží trošku stranou hlavních turistických cest. Název tohoto nevelkého městečka v pelhřimovském okrese znají snad ponejvíce muzikanti, kteří si ho spojují s rodištěm hudebního skladatele Vítězslava Nováka (1870–1949). Sám V. Novák se ve svých pamětech o Kamenici zmiňuje spíše jen okrajově, i když přiznává, že návštěvy v kamenickém zámku patřily k nejpříjemnějším událostem jeho chlapeckých let. Nezapomněl zmínit ani svá dětská dovádění v zámeckém parku s tisíciletou lípou či pád do bazénu s koňskými pijavicemi.

Číst dál

V těsné blízkosti středočeského Benešova se nachází rozsáhlý komplex zámku Konopiště. I když historie tohoto místa je dlouhá, nejpodstatnějším obdobím zdejších dějin byl přelom 19. a 20. století. V této době zde sídlil následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d’Este, který zámek koupil v roce 1887. Můžeme tedy o konopišťském zámku směle hovořit jako o sídle téměř císařském.

Číst dál

Zhruba 15 km jihovýchodně od Plzně, na rozhraní Plzeňské pahorkatiny a Podbrdska, na svazích nad řekou Úslavou a břehem Lopatského rybníka najdeme kouzelný lovecký zámeček zvaný Kozel.

Číst dál