Přírodní rezervace Bělč se nachází v severovýchodní části mikroregionu Běleč (okres Klatovy). Byla vyhlášena 12. dubna 1955 vyhláškou 737/54 Ministerstva kultury. Nejvýznamnější přírodní charakteristikou je bukový porost starý cca 200 let s typickou vegetací květnaté bučiny.
Území rezervace o rozloze 9,44 ha se nachází v katastrálním území Malechov a je tvořeno jižními svahy východního buližníkového hřebene Bělče. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 590 a 690 metrů nad mořem. Geomorfologicky nejvýraznější a nejhodnotnější částí území je vlastní hřebenová část rezervace, kde se nacházejí skalní výchozy doprovázené rozpadovým materiálem při úpatí. Střední a spodní část rezervace je poněkud plošší s několika stupni, na jihozápadním konci se nachází největší buližníkový výchoz v území. Převažujícím půdním typem je hnědý ranker a štěrkovitý až hlinitopísčitý půdní druh.
Flóra oblasti je charakteristická pro bukové porosty, ze stromového patra převažují buk lesní (Fagus sylvatica), řidčeji se zde vyskytuje i javor mléč (Acer platanoides) a javor klen (Acer pseudoplatanus), nalezneme zde i dub zimní (Quercus petraea) a v omezené míře i další listnaté a jehličnaté stromy. Z jehličnatých za zmínku stojí zejména poměrně vzácná jedle bělokorá (Abies alba).
Zajímavé je bylinné patro, ve kterém rostou byliny kyselých biotopů. Můžeme se zde setkat například s náprstníkem velkokvětým (Digitalis grandiflora), violkou lesní (Viola reichenbachiana) nebo bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), jednou z nejzajímavějších rostlin je ovšem lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Ve východní části chráněného území na buližníkových výchozech se setkáváme např. s konvalinkou vonnou (Convallaria majalis), pitulníkem horským (Galeobdolon luteum) a některými kapradinami, jako kupříkladu osladič obecný (Polypodium vulgare) a papratka samičí (Athyrium filix-femina).
Díky zachovalým přírodním podmínkám se zde nachází také poměrně velké druhové bohatství nejrůznějších živočichů. Nejvíce nápadní jsou zástupci ptačí říše. Vyskytuje se ze jestřáb lesní (Accipiter gentilis), kalous ušatý (Asio otus), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix) nebo holub doupňák (Columba oenas). Pravidelně zde hnízdí také čáp černý (Ciconia nigra) nebo krahujec obecný (Accipiter nisus). Ze savců zde žije vzácná lasice kolčava (Mustela nivalis) a dříve běžná, v současnosti však ohrožená kuna lesní (Martes martes).
Území je přes svůj statut ochrany stále ohrožováno činností člověka. Mezi nejzávažnější zásahy patří zavádění nepůvodních dřevin do porostu (jako je smrk a modřín) a vysazování nepůvodní zvěře (muflon), jež se zde šíří a může hrozit její přemnožení a z toho vyplývající důsledky. Rezervace je dále nepřímo negativně ovlivňována i imisemi z průmyslových závodů na Klatovsku a Plzeňsku a přímo nevhodnou probírkou a nahodilou těžbou. Jedním z nejzávažnějších problémů je však stále se rozšiřující těžba v lomu Krušec, který těsně sousedí s rezervací a plánovaná výstavba obalovny.