Syn.: Berberis antucoana C. K. Schneid., Berberis barilochensis Job, Berberis buxifolia Lam., Berberis cristata (Lam.) Lavallée, Berberis cuneata DC., Berberis dulcis Sweet, nom. illeg., Berberis heterophylla Juss. ex Poir., Berberis inermis Pers., Berberis magellanica Dippel, Berberis marginata Gay, Berberis minor J. R. Forst. ex DC., Berberis morenonis Kuntze, Berberis parodii Job, Berberis rotundifolia Lindl., nom. illeg., Berberis spinosa Comm. ex Decne., Berberis spinosissima (Reiche) Ahrendt, Berberis tricuspidata Sm. ex DC., Berberis tricuspidata Smith
Čeleď: Berberidaceae Juss. – dřišťálovité
Rozšíření: Areál se rozkládá na jihu Jižní Ameriky, kde zabírá jižní oblasti Chile a Argentiny od 36., resp. 37. rovnoběžky na jih až po Ohňovou zemi.
Ekologie: Roste v křovinách podél moře, na lesních okrajích a světlinách, podél řek i na vlhkých místech v travnaté stepi, v severní části areálu vystupuje do nadmořské výšky 2500 m.
Popis: Přímý, až 4 m vysoký stálezelený keř; větve se světle šedohnědou borkou mohou dorůstat průměru až 3 cm. Ostny jsou listového původu, vyrůstají v nodech, jsou jednoduché nebo 2–3(–4)dílné, 7–20 mm dlouhé. Listy rostou ve svazečcích, jsou krátce řapíkaté, obkopinaté nebo obvejčité, eliptické nebo až vejčité, 7–20(–26) mm dlouhé a 3–12 mm široké, kožovité, lysé, sytě zelené, na rubu světlejší, s vyniklou žlutavou žilnatinou, na bázi klínovité, na okraji ztloustlé, zpravidla bez trnů, na vrcholu tupé nebo přišpičatělé, s ostrým apikálním ostnem. Květy jsou jednotlivé, na nicích, 6–20 mm dlouhých stopkách; okvětí tvoří 4 kruhy volných, obvejčitých nebo vejčitých, 2,8–8 mm dlouhých, žlutých lístků, vnější jsou menší, vnitřní jsou poněkud člunkovité; tyčinek je 6; blizna je přisedlá. Plodem jsou tmavé, ojíněné, téměř kulovité, 7–10 mm v průměru, s 8 semeny.
Záměny: V Jižní Americe jsou dřišťály celkem početné, v Chile a Argentině jich roste asi 35 druhů. Z těch, co zasahují nejdále na jih, se Berberis microphylla vyznačuje jednotlivými, byť mnohdy dlouze stopkatými, žlutými květy (ostatní druhy mají okolíkovité nebo hroznovité květenství a květy převážně oranžové). Dalším znakem jsou relativně široké listy, na nichž je zřetelný pouze apikální trn.
Poznámka: Zde přijímáme širší pojetí druhu Berberis microphylla, od nějž někteří autoři odlišují jako samostatný druh Berberis buxifolia, na základě odlišné stavby prašníků (mají zaokrouhlený, nikoli vykrojený apikální konec). Není vyloučeno, že tento znak má v areálu určitou geografickou souvislost.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 24. 2. 2012 (Argentina, prov. Neuquén, Camino de los Siete Lagos).