Syn.: Berberis panlanensis Ahrendt
Čeleď: Berberidaceae Juss. – dřišťálovité
Rozšíření: Nevelký areál se rozkládá ve střední Číně v provinciích S’-čchuan a Chu-pej.
Ekologie: Stanovištěm jsou křoviny na výslunných travnatých stráních i lesy a lesní okraje, v nadmořských výškách 1100–2700(–3800) m.
Popis: Stálezelený keř vysoký až 3 m; větvičky jsou brázdité, starší tmavošedé, mladší žlutavé, s řídkými tmavými lenticelami; trny jsou často trojité, 1–3 cm dlouhé. Listy jsou střídavé, téměř přisedlé, čárkovitě kopinaté, 1,5–6 cm dlouhé a 0,3–0,6 cm široké, poněkud kožovité, na líci tmavozelené, na rubu světle žlutozelené a lesklé, s vmáčklou střední žilkou a ostatní žilnatinou málo zřetelnou, na bázi klínovité, na každé straně se 7–14 ostnitými zuby, na vrcholu zašpičatělé až špičaté, osinaté. Květy jsou po 2–7 svazečkovitě shloučené v paždí listů; květní stopky jsou 0,7–2 cm dlouhé, červené; kališní lístky jsou ve 3 kruzích, vnější vejčité, asi 3 mm dlouhé, červené, ostatní eliptické, asi 5 mm dlouhé, žluté; korunní lístky jsou obvejčité, asi 4 mm dlouhé, žluté, na vrcholu mělce vykrojené; tyčinek je 6, asi 3 mm dlouhých; semeník je svrchní, s jednou bliznou. Plody jsou elipsoidní bobule 7–12 mm dlouhé, za zralosti nachově červené, neojíněné, s 2–3 semeny.
Poznámka: Zatímco v celé Evropě je rod Berberis zastoupen šesti druhy, ve východní Asii dosahuje druhová diverzita počtů několikanásobně vyšších. Jen v Číně jich roste více než 200 druhů nepočítaje mahónie (Mahonia), které bývají některými autory do tohoto rodu rovněž zahrnovány. Další početné druhy se vyskytují v Severní a zejména i Jižní Americe, zatímco v Africe rostou jen zcela okrajově.
Fotografovala Alena Vydrová, dne 9. 9. 2019 (Itálie, Řím, Orto Botanico).