Syn.: Stegania discolor (G. Forst.) A. Rich., Struthiopteris discolor (G. Forst.) Ching, Onoclea discolor (G. Forst.) Sw., Osmunda discolor G. Forst., Spicanta discolor (G. Forst.) Kuntze, Gymnopteris discolor (G. Forst.) Bernh., Hemionitis discolor (G. Forst.) Schkuhr, Lomaria discolor (G. Forst.) Willd.
Čeleď: Blechnaceae Copel. – žebrovicovité
Blechnum discolor
Rozšíření: Endemit Nového Zélandu.
Ekologie: Roste jako podrost v lesích nížinných, ale i horských, dokáže vytvořit rozsáhlé porosty, na Novém Zélandu je druhem poměrně častým.
Blechnum discolor
Popis: Kapradina s odnožujícími podzemními oddenky a někdy i nízkým kmínkem, který u starších exemplářů dosahuje výšky 10–30 cm. Listy jsou různotvaré, sporofyly jsou téměř vzpřímené, vyrůstají uprostřed růžice temněji zelených trofofylů, ty jsou obloukovitě skloněné, až 100 cm dlouhé a asi 15 cm široké, jejich čepel je v obrysu podlouhlá, jednoduše zpeřená, úkrojky jsou celokrajné, podlouhlé, 3–8 cm dlouhé. Čepel sporofylů je v obrysu úzce kopinatá, nanejvýš 70 cm dlouhá a pouze 5 cm široká, úkrojky sporofylů jsou jen 2–3(–4) cm dlouhé, na bázi jsou výrazně širší.
Poznámka: Rod Blechnum zahrnuje asi 200 druhů, z nichž jen jediný roste na severní polokouli (Blechnum spicant), s ostatními se setkáváme v tropech a subtropech polokoule jižní.
Blechnum discolor
Blechnum discolor
Blechnum discolor
Fotografovala Jindra Dubská, dne 28. 11. 2008 (Nový Zéland, South Island, Abel Tasman National Park); Věra Svobodová, dne 30. 11. 2011 (Jižní ostrov, NP Abel Tasman).