CHAMAECYTISUS HIRSUTUS (L.) Link – čilimník chlupatý / zanoväť trojkvetá

Syn.: Chamaecytisus capitatus (Scop.) Link, Chamaecytisus ciliatus (Wahlenb.) Rothm., Chamaecytisus falcatus (Waldst. et Kit.) Holub, Chamaecytisus triflorus subsp. ciliatus (Wahlenb.) Holub, Chamaecytisus triflorus subsp. falcatus (Waldst. et Kit.) Pifkó, Cytisus bosniacus Beck, Cytisus capitatus Scop., Cytisus ciliatus Wahlenb., Cytisus confertus Schur, Cytisus falcatus Waldst. et Kit., Cytisus hirsutus L., Cytisus pauciflorus (Ebel) Adamović, Cytisus rochelii Koehne, Cytisus scepusiensis Kit., Cytisus speciosus C. Presl, Cytisus thommasini Vis. ex Rchb., Cytisus uralensis Ledeb., Genista capitata (Scop.) Scheele, Genista jacquiniana Scheele, Genista polytricha Scheele, Tubocytisus capitatus (Scop.) Fourr., Viborgia capitata (Scop.) Moench
Česká jména: čilimník chlupatý (Dostál 1989)
Slovenská jména: zanoväť trojkvetá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité

Chamaecytisus hirsutus

Rozšíření: Areál druhu se táhne od Přímořských Alp přes sever Itálie na Balkánský poloostrov, dále se objevuje na Krymu. Nominátní poddruh (na našich snímcích) roste na Balkáně a zasahuje na sever do jižního Rakouska a na Slovensko, kde roste v pahorkatinách a nižších karpatských pohořích až po úpatí Vysokých Tater. Rostliny na Slovensku se někdy rozlišují na Chamaecytisus hirsutus subsp. ciliatus a subsp. leucotrichus, avšak krajní typy (poléhavý versus přímý keřík, s chlupatými versus lysými plody) do sebe vzájemně přecházejí.

Ekologie: Provází kamenité svahy s travinobylinnou vegetací, řídké lesy a lesní světliny, na bazických i kyselých podkladech. Vystupuje až nadmořské výšky přes 1000 m.

Chamaecytisus hirsutus

Popis: Keřík s poléhavými, vystoupavými nebo přímými větvičkami, dorůstá výšky až 100 cm; starší větvičky jsou olysalé až lysé, mladé větvičky jsou hustě odstále chlupaté. Listy jsou střídavé, trojčetné; lístky jsou eliptické až obkopinaté, 1,5–3,5(–4) cm dlouhé a (0,7–)0,9–1,4(–2) cm široké, oboustranně odstále chlupaté, na líci někdy olysalé, celokrajné, na vrcholu tupé až špičaté. Květy vyrůstají po 1–4 v paždí listů, nikdy netvoří koncovou hlávku, jsou 1,9–2,7 cm dlouhé; kalich je trubkovitý, odstále chlupatý, horní cípy jsou špičaté, dolní někdy nezřetelné; koruna je sytě žlutá, na bázi často s tmavší skvrnou; pavéza je delší než křídla a člunek, na líci lysá; tyčinek je 10; semeník je svrchní. Plodem je podlouhlý lusk 2,6–4 cm dlouhý, rovný nebo poněkud zakřivený, přitiskle chlupatý nebo téměř lysý; semen bývá 5–8, žlutavá, zelenavá až tmavohnědá, hladká a lesklá.

Poznámka: Dosti komplikovaná synonymika svědčí o taxonomických problémech: v minulosti bylo popsáno více poněkud odlišných typů na různé taxonomické úrovni a jejich vztah není dosud úplně vyjasněn. Nejvíce je asi odlišen jihoalpsko-balkánsko-krymský poddruh Chamaecytisus hirsutus subsp. polytrichus.

Chamaecytisus hirsutusChamaecytisus hirsutus
Chamaecytisus hirsutus
Chamaecytisus hirsutus

Fotografoval Mário Duchoň, ve dnech 20. 4. 2008, 20. 4. 2009 a 30. 4. 2010 (Slovensko, Strážovské vrchy, Rokoš).