Syn.: Schmidtia subtilis Tratt., Schmidtia utricularia J. Presl et C. Presl, nom. illeg., Schmidtia utriculata J. Presl et C. Presl, nom. inval., Schmidtia utriculosa Sternb., Smidetia humilis Raf., Wilibalda subtilis (Tratt.) Roth, Zizania subtilis (Tratt.) Raspail
Česká jména: lečkokvět tenký (Opiz 1852), puchýřka útlounká (Dostál 1950), puchýřka útlá (Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: koleantus útly (Dostál 1950), koelant útly (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Roste v mírném pásmu na celé severní polokouli, ale velmi mezerovitě. V Evropě jsou známy stabilní populace jen ve Francii na Bretaňském poloostrově a v ČR (v nedávné době byl po mnoha letech potvrzen i v Rakousku); z dalších zemí (Německo, Norsko, Itálie) existují jen jednotlivé historické údaje, zřejmě náhodné závleky ptáky. V Asii se vyskytuje ostrůvkovitě v Rusku na jižní Sibiři a v Poamuří, kde přesahuje i do Číny. V Severní Americe roste v nevelké části pacifického pobřeží v USA ve státech Washington a Oregon.
V ČR se hojně vyskytuje v jihočeských pánvích, zejména na Blatensku, Budějovicku a Třeboňsku, řada lokalit leží i na Českomoravské vrchovině, zejména v její jižní části. Kromě toho existují jednotlivé lokality na Plzeňsku, ve středních Čechách na Sedlčansku i u Jevan, v Polabí na Pardubicku, ale i v Krušných horách nad Chomutovem, na Mýtském rybníku ve Slavkovském lese a na Vranovské přehradě. Ze Slovenska pochází starý, nověji nepotvrzený údaj z Oravy.
Ekologie: Puchýřka je rostlina s velmi specifickými nároky: roste na periodicky obnažovaných substrátech, u nás nejčastěji na rybnících, mimo Evropu spíše na břehových lavicích. K nalezení je nejčastěji jen v jarním období, zatímco v létě nebo na podzim vyroste jen velmi vzácně. Je to mimořádně krátkověká rostlina, které od vyklíčení až po dozrání plodů často stačí méně než jediný měsíc. Její klíčení startuje, když minimální teploty v průběhu dne kolísají kolem 5 °C, nejčastěji je to v polovině nebo na konci dubna. Rostlina se tedy zpravidla objevuje na rybnících, kde je na počátku května slovována násada ročků, a než je rybník znovu napuštěn, puchýřka musí vyrůst, vykvést a odplodit. V semenné bance dokáže přežít zřejmě velmi dlouho, takže je schopna se objevit i na rybníce, kde byla ve vhodnou dobu spuštěna hladina až po mnoha letech plného napuštění. Obilky zřejmě přenášejí vodní ptáci. Zdá se, že na kvalitu rybničního dna ani vody puchýřka není příliš náročná. Kvete nejčastěji v květnu.
Popis: Drobná jednoletá trsnatá tráva, dorůstající výšky 2–8 cm. Stébla jsou vystoupavá, často do kruhu rozložená; listy mají nafouklé pochvy, asi 1 mm dlouhý jazýček a čepel 2–5 cm dlouhou a asi 1 mm širokou; pochvy horních listů jsou často nálevkovité a skrývají část květenství. Květenství je lata velmi drobných klásků; klásky jsou uspořádány po 10–20 ve svazečcích, jsou nanejvýš 1 mm dlouhé, mají chlupaté stopky; plevy jsou zakrnělé; plucha je jednožilná, blanitá, vejčitá, krátce osinatá; tyčinky jsou jen 2. Plody jsou velmi drobné obilky.
Ohrožení a ochrana: Zdá se, že v České republice puchýřka není v současné době příliš ohrožená, po roce 2000 byl její výskyt ověřen na 200–250 lokalitách. Na některých lokalitách dokáže vytvořit obrovské populace, tak např. na Podhradském rybníce v Hluboké nad Vltavou bylo v roce 2008 odhadem kolem 50 milionů jedinců! Puchýřka ovšem byla zařazena mezi druhy chráněné Evropskou unií (Bernská úmluva, NATURA 2000) a je tedy předmětem ochrany v řadě evropských zemích (např. Francie, Polsko, Rusko). V ČR je v Červeném seznamu klasifikována jako druh ohrožený (C3), novelizovaná vyhláška ji vede v kategorii silně ohrožených druhů (§2). Na Slovensku je druhem vyhynulým (RE).
Fotografovala Alena Vydrová, ve dnech 9., 15. a 19. 5. 2008, 13. a 28. 5. 2009 a 25. 5. 2011 (Česko, Blatná, Písek, Netolice, Čakov, Hluboká nad Vltavou a Otín).