Česká jména: stužkovec (Presl 1846)
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Pochází zřejmě z jižní Indie ze svazových států Kérala a Tamil Nadu, a dále ze Srí Lanky. Údaje z Thajska jsou zřejmě mylné. V areálu se rozlišují dva poddruhy, subsp. wynaadense, která se uvádí jen z indické Kéraly, by se měla odlišovat podlouhlými, oboustranně špičatými listy a lysými lusky.
Ekologie: Roste v křovinách, podél potoků a na okrajích horských lesů typu shola, obvykle v nadmořské výšce nad 1000 m.
Popis: Keř až 4 m vysoký; větvičky jsou hnědě přitiskle chlupaté. Listy jsou střídavé, řapíkaté, trojčetné; lístky jsou na líci lysé, na rubu hnědožlutě přitiskle chlupaté, střední lístek je podlouhlý až obvejčitý, 1,5–3,5 cm dlouhý a 1–2 cm široký, na bázi zaokrouhlený až klínovitý, celokrajný, na vrcholu uťatý nebo zaokrouhlený a s hrotem, řidčeji špičatý, postranní jsou mnohem menší; palisty jsou úzce kopinaté, až 1,2 cm dlouhé. Květenství jsou koncové i úžlabní hrozny až 9 cm dlouhé; listeny jsou vejčité, až 1 cm dlouhé; kalich je trubkovitý, asi 0,5 cm dlouhý, s 4 nestejnými kopinatými cípy; koruna je růžovofialová nebo namodralá, pavéza je asi 8 mm široká, křídla jsou 7 mm dlouhá; 9 tyčinek srůstá, jedna je volná; semeník je svrchní. Plodem je struk, 2–3 cm dlouhý, někdy přitiskle chlupatý, s 5–8(–10) zaškrceními.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 22. 1. 2019 (Indie, Kérala, Munnar).