Syn.: Digitalis ferruginea var. parviflora Lindl., Digitalis schischkinii Ivanina
Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité
Rozšíření: Areál se táhne od západního Kavkazu po hory na severovýchodě Turecka.
Ekologie: Roste v lesích s dominujícím bukem Fagus orientalis nebo smrkem Picea orientalis, v nadmořské výšce 1200–2000 m.
Popis: Statná dvouletá nebo vytrvalá bylina s přímou, až 1 m vysokou lodyhou. Listy jsou střídavé, kopinaté až čárkovité, na okrajích a na rubu na žilnatině chlupaté. Květenství je hustý hrozen s lysým vřetenem; listeny jsou čárkovitě kopinaté; květy jsou 5četné, trubkovité až trubkovitě nálevkovité; kališní cípy jsou vejčité, víceméně lysé, na okraji s blanitým lemem, tupé; koruna je žlutavá s hnědou žilnatinou, (0,8–)1,2–1,8 cm dlouhá, prostřední cíp je asi 4 mm široký, tupý, delší než laloky postranní; tyčinky jsou 4, dvoumocné; semeník srůstá ze 2 plodolistů. Plodem je lysá, vejcovitá tobolka.
Poznámka: Od nominátního poddruhu Digitalis ferruginea subsp. ferruginea se liší menšími květy a užším prostředním korunním cípem.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 16. 9. 2013 (Francie, Jardin botanique alpin du Lautaret).