Česká jména: náprstník červený (Presl 1846, Sloboda 1852, Opiz 1852, Čelakovský 1879, Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: náprstník krvavý (Reuss 1853), náprstník červený (Novacký 1936, Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité
Rozšíření: Západní a jihozápadní Evropa, především Pyrenejský poloostrov, Francie, jihozápadní Německo a Británie, areál druhu okrajově zasahuje až k nám, téměř se však nevyskytuje v nížinách Čech a Moravy. V řadě oblastí Evropy se druh vyskytuje jen druhotně, byl zavlečen i na makaronéský ostrov Tenerife, na Azorské ostrovy, do Severní Ameriky, na jih Jižní Ameriky (Argentina včetně Patagonie, Chile, Uruguay, jih Brazílie) a Austrálie.
Ekologie: Objevuje se na světlinách v lesích, v lesních lemech a křovinách, na pasekách i při okrajích cest, ve středních a vyšších polohách. Kvete od června do srpna.
Popis: Statná, zpravidla dvouletá bylina, 60–180 cm vysoká, s nachovými, ale vzácně i bílými květy, kališní cípy jsou vejčité. Listy jsou vejčité až vejčitě kopinaté, na rubu šedě plstnaté. V prvním roce se vytvoří přízemní růžice listů, ve druhém roce potom vystoupavá až přímá lodyha s květy.
Poznámka: Náprstník červený je známou léčivou rostlinou, zároveň však značně jedovatou. Pro krásný květ a nápadný vzrůst bývá s oblibou pěstován v zahradách.
Fotografováno od 27. 6. do 3. 9. 2003 (Česko, Moravskoslezské Beskydy a Hrubý Jeseník) a 13. 6. 2017 (Panská skála).