Syn.: Asparagus draco L., Palma draco (L.) Mill., Draco draco (L.) Linding., Yucca draco (L.) Carrière
Česká jména: dračinec obrovitý (Presl 1846), dračinec obecný, dracéna (Mareček 1996)
Čeleď: Asparagaceae – chřestovité
Rozšíření: Endemit Makaronésie. V nominátní subspecii se vyskytuje na Kanárských ostrovech (Tenerife, vyhynul na Gran Canarii) a na Madeiře (na ostrově Porto Santo vyhynul), podle nejnovějších názorů je snad původní i na Azorských ostrovech (Flores, São Jorge, jinde vysazen). Rostliny z Kapverd byly nedávno odlišeny jako D. d. subsp. caboverdeana. Teprve v roce 1997 byl zjištěn i v jihozápadním Maroku, zdejší populaci ale představuje odlišný poddruh D. d. subsp. ajgal. Pěstuje se v řadě subtropických oblastí světa. I na Kanárských ostrovech je v kultuře častý, snad nejznámějším jedincem je několik set let starý exemplář ze severotenerifské obce Icod de los Vinos (Drago Milenario, Icod Dragon Tree).
Ekologie: Roste na strmých skalách a skalnatých útesech, v pásmu od pobřeží až do 600 m n. m. Nejstatnější exempláře dosahují stáří zhruba 150 let (nejstarší asi 400 let). Rozkvétá ve stáří 8–11 let, po odkvětu se kmen rozvětví a koruna časem vytvoří charakteristický deštníkovitý tvar. Kvetení se opakuje zhruba po každých 15 letech.
Popis: Stálezelený strom vysoký až 15 m; kmen je dosti vysoký, s šedou borkou; koruna je řídká až hustá, deštníkovitá, přímo odstále větvená. Listy jsou spirálovitě uspořádané na koncích větví, mečovité, 65–95 cm dlouhé a 3–3,7 cm široké, zelené až sivozelené, poněkud dužnaté, ohebné, ploché. Květenství je latovité, až 1 m dlouhé, dvakrát zpeřené; květní stopky jsou článkované, 7,5–10 mm dlouhé; květy jsou oboupohlavné, 6četné; okvětní lístky jsou zelenobílé; tyčinek je 6; semeník je svrchní, srůstá z 3 plodolistů. Plod je kulovitá, někdy poněkud stlačená bobule o průměru 1,3–1,4 cm dlouhá, s jedním semenem.
Využití: Pryskyřice tohoto stromu, která se barví do červena, je známým léčivým prostředkem (tzv. „dračí krev“). Využívala se při léčbě poruch gastro-intestinálního traktu, dnes se přidává také do zubních past. Ve středověku ji vyhledávali i alchymisté. Používá se také jako barvivo, například do laku, a to i v houslařství. Na Kanárských ostrovech se můžeme setkat i s „dračí krví“ v podobě likéru.
Ohrožení a ochrana: I když se v Makaronésii můžeme setkat s dračincem v umělých výsadbách poměrně často, na přírodních stanovištích je druh dnes již velmi vzácný. Na Kanárských ostrovech se například vyskytuje pouze na ostrovech Tenerife a Gran Canaria, na La Palma a La Gomera už zřejmě z původních lokalit zcela vymizel. Ve španělské Červené knize je zařazen mezi silně ohrožené druhy (EN), je zde také chráněn zákonem.
Fotografovali Ladislav Hoskovec, dne 31. 3. 2006 (Španělsko, Kanárské ostrovy, Tenerife, Anaga, Chamorga); Věra Svobodová, dne 28. 5. 2018 (Tenerife, Icod de los Vinos a okolí).