Syn.: Sansevieria aureovariegata Mottet, Sansevieria jacquinii N. E. Br., Sansevieria laurentii De Wild., Sansevieria trifasciata Prain
Česká jména: tenura (Presl 1846), tenura páskatá, „tchýnin jazyk“ (Mareček 1996)
Čeleď: Asparagaceae – chřestovité
Rozšíření: Pochází z tropické západní Afriky, kde se vyskytuje v oblasti od jižní Nigérie přes Kamerun až po Kongo a Zair. Pěstuje se v mnoha tropických oblastech světa, druhotný výskyt byl zaznamenán například v Indii, Barmě, Malajsii, Austrálii, na Floridě či v jižním Mexiku nebo ve východní Brazílii. V Evropě se pěstuje už od 17. století, ve střední Evropě je to oblíbená pokojová rostlina.
Ekologie: Roste v tropických lesích a v křovinaté vegetaci, sekundárně se šíří v okolí tropických zahrad a lidských sídel.
Popis: Vytrvalá bylina s plazivým oddenkem a listy vzpřímenými, vyrůstajícími po 1–2(–6) v přízemní růžici, úzce kopinatými, 70–120 cm dlouhými a 5–7 cm širokými, pevnými, zploštělými, zelenými s bledší šedozelenou příčnou kresbou, u kultivarů někdy i s nápadným žlutým okrajem listů. Květenství je hroznovité, (30–)40–75 cm dlouhé, květy vyrůstají ve svazečcích po (1–)3–4, jejich okvětí je trubkovité, až 23 mm dlouhé, bílé, okvětní cípy jsou čárkovité; tyčinky jsou z okvětí vyniklé. Plodem je v době zralosti oranžová bobule.
Využití: Pravá „babičkovská rostlina“, v českých domácnostech zvaná „tchýnin jazyk“, při pěstování v bytech téměř nezničitelná. V kultuře se objevuje v několika kultivarech, časté jsou především kultivary s listy žlutě lemovanými. Snadno se množí dělením kořenových oddenků, eventuálně listovými řízky.
Studie agentury NASA prokázaly, že tato rostlina má potenciál filtrovat vzduch uvnitř budov a odstraňovat z prostředí řadu toxinů.
Poznámka: Dříve byl tento druh řazen k samostatnému rodu tenura (Sansevieria), avšak molekulárně-biologické analýzy na počátku 21. století prokázaly, že patří do těsné přízně dračinců (Dracaena) – k tomuto rodu v současnosti náleží 189 druhů (POWO 2021).
Fotografovaly Jindřiška a Lucie Vančurovy, dne 17. 10. 2012 (Mauricius, Pamplemousses, Sir Seewoosagur Ramgoolam Botanic Garden).