EUCALYPTUS RACEMOSA Cav. – blahovičník hroznatý

Syn.: Eucalyptus haemastoma var. capitata Maiden, Eucalyptus haemastoma var. sclerophylla Blakely, Eucalyptus micrantha A. Cunn. ex DC., Eucalyptus sclerophylla (Blakely) L. A. S. Johnson et Blaxell, Eucalyptus signata F. Muell.
Česká jména: blahovíčník (Berchtold et Presl 1820, Berchtold et Presl 1825), blahovičník (Jungmann 1835, Presl 1846), krásočep, blahovičník (Leicht 1863), blahovičník (Mareček 1996)
Čeleď: Myrtaceae Juss. – myrtovité

Eucalyptus racemosa

Rozšíření: Východoaustralský druh, vyskytuje se na jihovýchodě Queenslandu a na východě Nového Jižního Walesu, na severu zasahuje po město Gympie, k jihu sestupuje až k Jervis Bay.

Ekologie: Roste v suchých sklerofytních lesích, většinou na písčitých půdách na pískovci.

Eucalyptus racemosa

Popis: Strom vytvářejí podzemní dřevnatou hlízu a dosahující výšky až okolo 15 m. Kmen je přímý, borka hladká, bělavá, šedá nebo nažloutlá, se zřetelně vykreslenými hmyzími chodbičkami. Listy jsou dimorfní, juvenilní jsou krátce řapíkaté, široce kopinaté, šedozelené, adultní listy jsou střídavé, s řapíky 1–2,5 cm dlouhými, čepele jsou úzce kopinaté až kopinaté, často srpovitě zahnuté, 7–15(–22) cm dlouhé a až 1,5(–3,5) cm široké, na bázi nesouměrné, celokrajné, na vrcholu špičaté, šedozelené. Květenství je axilární nebo terminální, okoličnaté, zhruba 11květé, jeho stopky jsou 7–12 mm dlouhé, květní stopky jsou 4–6 mm dlouhé, pupeny jsou palicovité, 3–5 mm dlouhé, víčko je polokulovité, kratší než češule, květy jsou bílé. Plod je vejcovitý nebo hruškovitý, 4–5 mm dlouhý.

Poznámka: Téměř zcela hladká a skoro až zářivě bílá borka tohoto stromu je nezřídka pokryta prazvláštními a rozhodně nepřehlédnutelnými kresbami. Zanechávají je po sobě larvy můr rodu Ogmograptis.

Eucalyptus racemosa
Eucalyptus racemosa
Eucalyptus racemosa

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 20. 11. 2023 (Austrálie, Jervis Bay Territory, Booderee National Park).