Čeleď: Myrtaceae Juss. – myrtovité
Rozšíření: Značně rozsáhlý areál zahrnuje centrální části Austrálie, od vnitrozemí Západní Austrálie přes jih Severního teritoria až po východ Queenslandu. Na jihovýchodě je široce rozšířen v Jižní Austrálii, zasahuje i na západ Nového Jižního Walesu a do Victorie.
Ekologie: Stanovištěm jsou řídké křoviny (mallee) na vápencích nebo na vátých píscích. Snadno přečkává požáry, obráží z hlízy. Roste poměrně pomalu.
Popis: Bohatě větvený keř vysoký 5–7(–12) m, tvoří dřevnatou hlízu, z níž vyrůstá více kmenů; borka je šedá, v dolní části kmenů rozpukaná, výše hladká a tvoří podélné odlupčivé pruhy. Listy jsou střídavé, řapíkaté, kopinaté až široce kopinaté, 5–14 cm dlouhé a 0,8–2,5 cm široké, oboustranně sivozelené, matné, lysé, s řídkou žilnatinou, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu zašpičatělé. Květenství je hrozen 7–15 okolíků, vyrůstajících z paždí listů; stopky okolíků jsou až 2,3 cm dlouhé; poupata jsou vejcovitá až vřetenovitá, 9–14 mm dlouhá; květní obaly chybějí; tyčinky jsou početné, krémově žluté. Plody jsou kulovité, 5–9 mm dlouhé dřevnaté tobolky, disk na vrcholu je vtlačený, se zašpičatělými konci chlopní.
Využití: I ve srážkově nepříznivých oblastech tvoří velké množství biomasy; používá se jako meliorační dřevina, neboť napomáhá snižování salinity orné půdy. Vzhledem k pomalému růstu má i význam okrasný.
Fotografovala Alena Vydrová dne 18. 4. 2018 (Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).