Syn.: Covellia assamica Miq., Covellia courtallensis Miq., Covellia daemonum (Vahl) Miq., Covellia dasycarpa Miq., Covellia hispida (L. f.) Miq., Covellia oppositifolia (Roxb.) Gasp., Covellia setulosa Miq., Covellia wightiana Miq., Ficus courtallensis (Miq.) Baill., Ficus daemonum (J. Koenig) Vahl, Ficus goolereea Roxb., Ficus hispidioides L. f., Ficus hispidioides S. Moore, Ficus letaqui H. Lév. et Vaniot, Ficus lima Royen ex Miq., Ficus mollis Willd., Ficus oppositifolia Roxb., Ficus perinteregam Pennant, Ficus poilanei Gagnep., Ficus prominens Wall. ex Miq., Ficus sambucixylon H. Lév., Ficus scabra Jacq., Ficus simphytifolia Lam., Gonosuke demonum (Vahl) Raf., Gonosuke hispida (L. f.) Raf., Gonosuke scabra (Jacq.) Raf., Sycomorphe roxburghii Miq.
Česká jména: smokvoň (Presl 1846), fíkovník, fikus (Mareček 1996)
Čeleď: Moraceae Link – morušovníkovité
Rozšíření: Druh jižní a jihovýchodní Asie, jehož areál se táhne od Indie, Sri Lanky a Nepálu přes Barmu a Indočínu až do jihovýchodní Číny, Indonésie, dále na Papuu-Novou Guineu a do severní Austrálie. Kromě nominátní variety je rozlišována ještě jihovýchodoasijská varieta Ficus hispida var. rubra.
Ekologie: Roste v tropických lesích, lesních lemech a křovinách, často na březích vodních toků, objevuje se i na stanovištích dotčených lidskou činností, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1500 m.
Popis: Dvoudomý keř až menší strom, 10(–15) m vysoký, s borkou našedlou, hladkou. Listy jsou vstřícné (důležitý znak druhu), řapík je 1–4 cm dlouhý, krátce chlupatý, čepel je podlouhle vejčitá až vejčitá, 10–25(–35) cm dlouhá a 5–10(–25) cm široká, na líci drsná, s krátkými chlupy, na rubu našedle chlupatá, na bázi zaokrouhlená až klínovitá, celokrajná nebo nepravidelně vroubkovaná až pilovitě zubatá, na vrcholu špičatá nebo hrotitá, vedlejších žilek 5–9 na každé straně; palisty jsou kopinaté až vejčité, 10–25 mm dlouhé, opadavé. Fíky vyrůstají jednotlivě nebo po 2 v úžlabí listů, ale také na zvláštních bezlistých větvích vyrůstajících z kmene (důležitý znak druhu), jsou stopkaté, kulovité až vejcovité, dosahují v průměru 2–3 cm, jsou zelené, v době zralosti žluté až načervenalé, krátce chlupaté, s patrnými listeny při vrcholu fíku.
Využití: Fíky jsou jedlé, využívá je tradiční asijská medicína, jsou i vyhledávanou lahůdkou pro mnohá divoká zvířata. Listy slouží jako krmivo pro domácí zvířata.
Poznámka: Tento druh patří v rámci rodu k podrodu Ficus subgen. Sycomorus, kam jsou řazeny kauliflorní druhy, jejichž fíky se často objevují na zvláštních bezlistých větvích vyrůstajících z kmene a hlavních větví stromu. Z asijských druhů k tomuto podrodu patří ještě například Ficus auriculata, z afrických F. sycomorus nebo F. sur.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 2. 4. 2011 (Vietnam, ostrov Cát Bà).