Syn.: Ficus aegeirophylla (Miq.) Miq., Ficus ampla Kunth & C. D. Bouché, Ficus apiculata (Miq.) Miq., Ficus carolinensis Warb., Ficus cunninghamii (Miq.) Miq., Ficus fraseri (Miq.) F. Muell., Ficus glabella Blume, Ficus infectoria Miq., Ficus infrafoliacea Buch.-Ham. ex Sm., Ficus lambertiana (Miq.) Miq., Ficus monticola Miq., Ficus nesophila (Miq.) F. Muell., Ficus nitentifolia S. Moore, Ficus pilhasi Sm., Ficus psychotriifolia (Miq.) Miq., Ficus terminalioides Griff., Ficus timorensis (Miq.) Miq., Ficus wightiana (Miq.) Benth., Urostigma aegeirophyllum Miq., Urostigma apiculatum Miq., Urostigma canaliculatum Miq., Urostigma cunninghamii Miq., Urostigma fraseri Miq., Urostigma glabellum (Blume) Miq., Urostigma infectorium Miq., Urostigma lambertianum Miq., Urostigma nesophilum Miq., Urostigma psychotriifolium Miq., Urostigma timorense Miq., Urostigma wightianum Miq.
Čeleď: Moraceae Link – morušovníkovité
Rozšíření: Fíkovník zelenavý se vyskytuje v jižní a jihovýchodní Asii, v severní Austrálii a na ostrovech jihozápadního Pacifiku – od Indie a jihovýchodní Číny přes Indočínu a Malesii až po sever Austrálie, Šalomounovy ostrovy a Mikronésii. V areálu jsou rozlišovány zhruba čtyři variety.
Ekologie: Roste v tropických deštných a monzunových lesích, v galeriových lesích, také v subtropické pobřežní vegetaci, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 2700 m.
Popis: Opadavý nebo poloopadavý strom dosahující výšky až okolo 35 m, s podpěrnými i dlouhými vzdušnými kořeny. Listy jsou střídavé, řapíkaté, kopinaté, eliptické až vejčité, 5–20 cm dlouhé a 3,5–10 cm široké, mírně kožovité, na bázi klínovité, uťaté nebo nevýrazně srdčité, po okraji zvlněné, na vrcholu zašpičatělé, špičaté nebo tupé, lysé, s 8–12 páry vedlejších žilek; palisty jsou až 1,5 cm dlouhé, lysé nebo chlupaté. Fíky jsou axilární, vyrůstají jednotlivě nebo v párech, někdy i ve svazečcích po 4, jsou přisedlé nebo krátce stopkaté, kulovité nebo vejcovité, dorůstají až 2 cm v průměru, jsou bělavé, růžové, nachové až černé, lysé (var. virens) nebo chlupaté (var. dasycarpa), ostiola dosahuje průměru 2–4 mm.
Využití: Plody jsou jedlé, z vnitřní kůry těchto stromů vyráběli domorodí Australané provazy, z kůry vzdušných kořenů splétali tašky a koše.
Bývá vysazován jako stínící strom, v Evropě je pěstován ve formě bonsají.
Poznámka: Na těchto fotografiích zachycený exemplář je jistě nejznámějším fíkovníkem v Queenslandu a snad i v celé Austrálii. Roste poblíž města Yungaburra v severovýchodním Queenslandu a tvrdí se, že jeho stáří přesahuje 500 let.
Velmi pozoruhodné jsou však také lesní porosty v okolí tohoto giganta – tato lesní vegetační formace zvaná mabi (Mabi forest) je v Austrálii považována za společenstvo kriticky ohrožené. Nejzachovalejší lesy mabi se udržely v severovýchodním Queenslandu v okolí města Atherton (Atherton Tableland) a na Shiptons Flat u Cooktownu. Samotný výraz mabi pochází z jazyka domorodých Australanů a označuje vlastně klokana stromového (Dendrolagus lumholtzi), který v tomto společenstvu také žije.
Značná část nejcennějších lesních porostů severovýchodního Queenslandu byla v roce 1988 zapsána do seznamu Světového dědictví UNESCO (Wet Tropics of Queensland).
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 22. 9. 2024 (Austrálie, Queensland, Curtain Fig National Park).