Syn.: Heliconia vulcanicola F. G. Stiles
Česká jména: bihaj (Presl 1846), bihaja (Mareček 1996)
Čeleď: Heliconiaceae Nakai – bihajovité
Rozšíření: Endemit malého území ve Střední Americe, roste jen v několika horských skupinách na rozvodnicovém hřbetu centrální Kostariky.
Ekologie: Stanovištěm jsou stálezelené mlžné lesy v nadmořských výškách 1300–1800 m.
Popis: Dosti statná bylina, dorůstá výšky 1,2–2,5 m. Lodyha nese 4–5 listů, jsou střídavé, řapíkaté, čepel je podlouhlá, 35–85 cm dlouhá a 15–28 cm široká, zelená. Květenství je přímý hrozen asi 15 cm dlouhý; listeny jsou sblížené, spirálně uspořádané, bývá jich 5–10, červených nebo oranžových, lysých, prostřední jsou 7–12 cm dlouhé; vějířky v paždí listenů jsou 10–20květé, květy jsou 2–3 cm dlouhé, světle žluté nebo žlutozelené. Plody jsou elipsoidní peckovice 0,8–0,9 cm dlouhé.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 22. 2. 2009 (Kostarika, Santa Elena).