Syn.: Bihai poeppigiana (Eichler ex Petersen) Kuntze, Bihai rostrata (Ruiz et Pav.) Griggs, Heliconia poeppigiana Eichler ex Petersen, Heliconia pendula Wawra
Česká jména: bihaj (Presl 1846), bihaja (Mareček 1996)
Čeleď: Heliconiaceae Nakai – bihajovité
Rozšíření: Pochází ze Střední a Jižní Ameriky (od Guatemaly přes Honduras, Panamu, Kolumbii a Venezuelu až po Ekvádor, Peru, Bolívii a Brazílii). Je vysazovaná jako okrasná rostlina v tropických oblastech celé Země, často zplaňuje.
Ekologie: Roste v nižších polohách tropických oblastí, v polostínu až na plném slunci, na půdách bohatých na humus s dostatkem vody, poškozuje ji už teplota pod 15 °C.
Popis: Vytrvalá bylina, 2–5 m vysoká. Lodyha je přímá, listy jsou kožovité, dlouze řapíkaté, 50–200 cm dlouhé, čepel je protáhle oválná, tupě zašpičatělá, se zaoblenou bází, široká až 40 cm, se silnou střední žilkou, mezi zpeřenými postranními žilkami často větrem potrhaná. Květenství jsou převislá, dlouhá až 1 m se střídavými pevnými člunkovitě stočenými listeny až 15 cm dlouhými. Listeny jsou na bázi červené, u špičky žluté se zeleným okrajem. Trubkovité, mírně zahnuté květy vyrůstají v listenech ve skupinách, mají žlutavou barvu, na špičce jsou často nazelenalé, z listenů vyčnívají obvykle jen dva. Květy opylují drobní ptáci (v Jižní Americe především kolibříci), které láká nektar v listenech. Plody jsou asi 1 cm velké, téměř okrouhlé, ve zralosti fialové, se třemi peckovičkami.
Fotografováno dne 23. 11. 2010 (Réunion, Saint Giles les Bains, Jardin d´Eden).