Syn.: Hedysarum prostratum L., Hedysarum prostratum Burm. f., Indigofera dominii Eichler, Indigofera enneaphylla L, Indigofera enneaphylla Eckl. et Zeyh., Indigofera prostrata sensu Domin, Indigofera tsiangiana F. P. Metcalf
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Areál druhu se táhne od Pákistánu, Indie a Srí Lanky přes celou jihovýchodní Asii až do severní Austrálie.
Ekologie: Velice běžný druh na suchých, vyprahlých, plně osluněných stanovištích. Často jej nacházíme i na mořském pobřeží, rumištích a v okolí lidských sídel. Toleruje vysoký obsah soli v půdě a bez problémů snáší sešlapávání. Naopak v konkurenci vzrůstnějších druhů rostlin se nedokáže příliš prosadit.
Popis: Vytrvalá, plazivá, bohatě větvená, sotva pár centimetrů nad terén vystupující bylina, v Austrálii se vyskytuje místy i forma s lodyhou přímou, která může být údajně až 50 cm vysoká. Větve jsou někdy na bázi zdřevnatělé a celá rostlina pokrývá plochu o šíři 30–100 cm. Listy jsou lichozpeřené, se 2–5 páry lístků, které jsou víceméně střídavé, eliptické, obvejčité až obsrdčité, 4–8 mm dlouhé a 2–4 mm široké, po obou stranách velmi jemně chlupaté. Květenství tvoří axilární, těsně nahloučený 10–15květý hrozen, květy jsou 3–4,5 mm dlouhé, kalich je velmi krátký, zelený, koruna je nápadně křiklavě růžovočervená. Plodem je krátký lusk, jen 3–4 mm dlouhý.
Využití: Jde o tradiční léčivou rostlinu na Srí Lance a v Indii, ačkoliv je jedovatá a obsahuje hned několik toxických látek naráz. Oficiálně byly extrakty z Indigofera linnaei opakovaně zkoumány pro své protinádorové a antioxidační účinky, které byly in vitro skutečně potvrzeny. Momentálně však rostlina není součástí žádného oficiálního léku používaného proti rakovině.
V Austrálii je tato rostlina naopak dobře známa veterinárním lékařům v souvislosti s poměrně častými úmrtími psů. Indigofera linnaei obsahuje totiž látku indospicin, analog argininu, který je právě pro psy extrémně hepatotoxický. Ti se otráví požitím koňského či velbloudího masa ze zvířat, která rostlinu zkonzumovala během pastvy těsně před porážkou, ale neprojevily se u nich žádné příznaky otravy. Pokud by totiž mělo dojít i k otravě koně, musel by v průběhu dvou týdnů konzumovat každý den zhruba 4 kg rostliny, což je téměř nemožné.
Fotografováno v lednu 2015 (Srí Lanka, okraj cesty nedaleko Unawatuny).