Syn.: Ixia elegans (Regel) N. E. Br., Ixia erecta Jacq., Ixia hybrida Ker Gawl., Ixia serotina Salisb., Watsonia campanulata Klatt, Wuerthia elegans Regel
Česká jména: duhovice (Presl 1846)
Čeleď: Iridaceae – kosatcovité
Rozšíření: Endemit Jihoafrické republiky, vyskytuje se v provincii Western Cape. Jako okrasná trvalka je pěstován v zahradách také jiných subtropických oblastí světa, odtud se občas šíří i do volné krajiny. Byl tak zavlečen do americké Kalifornie, do jihozápadní a jihovýchodní Austrálie, rovněž na Tasmánii a na sever Nového Zélandu.
Ekologie: Ve své africké domovině roste ve vegetační formaci fynbos. Druhotně se objevuje v příměstské křovinaté vegetaci, v okolí lidských sídel, podél silnic a cest, stejně tak na dalších člověkem narušovaných stanovištích. Kvete od října do prosince.
Popis: Vytrvalá bylina s podzemní hlízkou dorůstající v průměru až 25 mm. Lodyha je přímá, 40–80 cm dlouhá, jednoduchá nebo jen chudě větvená, listů je 5–8, jsou čárkovité, 20–60 cm dlouhé a nanejvýše 0,6 cm široké. Květenství je terminální, hroznovité; listeny jsou 3–7 mm dlouhé, bělavé; květy jsou bílé nebo světle modré, narůžovělé až nafialovělé, na bázi někdy barevně kontrastní, okvětní lístky jsou úzce vejčité, 10–25 mm dlouhé a 5–9 mm široké, na vrcholu tupé. Nitky tyčinek jsou volné, 3–4 mm dlouhé, prašníky jsou 4–7 mm dlouhé, čnělka je větvená, zakřivená, 3–4 mm dlouhá. Plodem je tobolka.
Poznámka: K jihoafrickému rodu Ixia v současnosti údajně náleží na sto druhů (POWO 2023).
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 6. 11. 2023 (Austrálie, South Australia, Morialta Conservation Park).