JATROPHA GOSSYPIIFOLIA L. – dávivec bavlníkolistý

Syn.: Adenoropium gossypiifolium (L.) Pohl, Jatropha elegans Kl., Manihot gossypiifolia (L.) Crantz
Česká jména: dávivec hnidošolistý (Presl 1846), dávivec (Mareček 1997)
Čeleď: Euphorbiaceae – pryšcovité

Jatropha gossypiifolia

Rozšíření: Pochází zřejmě ze Střední Ameriky, původní areál zasahoval snad až na Floridu, podle argentinské literatury i do Paraguaye a na jih Brazílie (státy Parana a Santa Catarina). V současné době se pěstuje v tropických oblastech celého světa.

Ekologie: Druhu vyhovují vysýchavé písčité půdy v tropickém klimatu se střídajícími se suchými a vlhkými periodami; rychle rostoucí dřevina, často vysazovaná do živých plotů.

Jatropha gossypiifolia

Popis: Až 3 m vysoký, stálezelený nebo poloopadavý keř. Větve jsou v mládí pýřité. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, měkce chlupaté, dlanitodílné až dlanitosečné, s 3 nebo 5 laloky, 6–10 cm dlouhé, 8–14 cm široké, červenofialově naběhlé, na bázi mělce srdčité. Květy vyrůstají v latnatém květenství; samčí květy mají asi 2 mm dlouhé kališní lístky a 3,5 mm dlouhé červenofialové lístky korunní, a dále 8 tyčinek; samičí květy mají květní obaly o něco delší než samčí, rovněž červenofialové, chlupatý spodní semeník a dvouklanou bliznu. Plod je třípouzdrá, elipsoidní, mělce rýhovaná, asi 1 cm dlouhá, zprvu dužnatá, později vysýchající tobolka; obsahuje 3 semena asi 0,7 cm dlouhá, světle šedohnědá.

Využití: Druh se pěstuje jako meliorační i okrasná dřevina s mnohostranným využitím v lidovém léčitelství i jako magická rostlina.

Jatropha gossypiifoliaJatropha gossypiifolia
Jatropha gossypiifolia

Fotografovala Alena Vydrová, dne 4. 11. 2006 (Kapverdy, Santo Antão, Boca de Figueiral).