Syn.: Barnardia indica Wight, Drimia acuminata Lodd., Drimia bifolia (Hochst. ex A.Rich.) Schweinf., Drimia brevifolia Baker, Drimia lanceifolia (Jacq.) Ker Gawl., Drimia longipedunculata Sweet, Drimia revoluta (L. f.) Sweet, Eratobotrys bifolia Hochst. ex A. Rich., Hyacinthus revolutus L. f., Hypoxis violacea Schult. et Schult. f., Lachenalia lanceifolia Jacq., Lachenalia maculata Tratt., Ledebouria hyacinthina Roth, nom. illeg., Ledebouria sickenbergeri (Deflers) Speta, Ledebouria yemenensis (Deflers) Speta, Melanthium hyacinthium B. Heyne ex Roth, nom. inval., Phalangium revolutum (L. f.) Pers., nom. illeg., Scilla carnosula van der Merwe, Scilla chiovendae Cufod., Scilla hyacinthina (Roth) J. F. Macbr., Scilla indica (Wight) Baker, nom. illeg., Scilla lanceifolia (Jacq.) Baker, Scilla maculata Baker, nom. illeg., Scilla moschata Schönland, Scilla revoluta (L. f.) Baker, Scilla richardiana Buchinger ex Baker, Scilla sickenbergeri Deflers, Scilla spathulata Baker, Scilla yemensis Deflers, Sugillaria lanceifolia (Jacq.) Salisb., nom. inval., Xeodolon revolutum (L. f.) Salisb., nom. inval.
Čeleď: Asparagaceae – chřestovité
Rozšířením: Druh jihozápadní Asie a tropické východní i jižní Afriky, jehož areál se táhne od jižní Indie, Sri Lanky a jihozápadu Arabského poloostrova přes Etiopii, Somálsko, Keňu, Tanzanii a Angolu až po Zimbabwe, Mosambik a jihoafrické Kapsko. Velmi variabilní druh, nelze vyloučit, že v některých částech areálu jsou k tomuto druhu řazeny rostliny, které by bylo vhodnější klasifikovat jako samostatné druhy.
Ekologie: Roste v křovinaté a travnaté savaně, často na písčitých a skalnatých stanovištích, při okrajích polí a cest, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 2800 m.
Popis: Vytrvalá bylina s vejcovitou cibulkou až 12 cm dlouhou. Listy vyrůstají v počtu 4–8 až v době květu, jsou odstálé, úzce až široce kopinaté, 5–35 cm dlouhé a 2–13 cm široké, po okraji zvlněné až jemně zkadeřené, nachově skvrnité nebo i neskvrnité. Stvol je vystoupavý až přímý, zakončený hroznovitým květenstvím, které je 3–25 cm dlouhé, 100–150květé; květní stopky jsou 10–13 mm dlouhé, okvětních lístků je 6, jsou (3–)5(–8) mm dlouhé, dozadu zahnuté, nafialověle nazelenalé; tyčinky jsou delší než čnělka. Plodem je tobolka, 4–6 mm dlouhá.
Poznámka: Rod Ledebouria v současnosti zahrnuje 53 akceptovaných druhů. C. F. von Ledebour, po němž byl pojmenován, byl německým botanikem.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 7. 9. 2018 (Svazijsko, Malolotja Nature Reserve).