Čeleď: Linaceae S. F. Gray – lnovité
Rozšíření: Endemit malého území na jihovýchodě Španělska. V tomto areálu se rozlišují dva poddruhy, naše rostliny pravděpodobně představují Linum jimenezii subsp. willkommii.
Ekologie: Provází výslunné křovinaté svahy a světlé borové lesy na různých podkladech (silikáty, vápence i dolomity). Vystupuje až do nadmořské výšky okolo 2200 m.
Popis: Polokeřík, stonky jsou přímé nebo vystoupavé, kvetoucí stonky jsou 10–55 cm vysoké, na bázi obvykle kratičce chlupaté, v horní části lysé. Listy jsou střídavé, přisedlé, téměř čárkovité, 4–13 mm dlouhé a 0,4–1 mm široké, někdy srpovitě zahnuté, lysé nebo kratičce pýřité, na okraji obvykle podvinuté, na vrcholu často s krátkou hyalinní špičkou. Květenství je latovité, zpravidla s 5–35 květy; listeny jsou 5–15 mm dlouhé, podobné nejvyšším listům; kališní lístky jsou vejčitě kopinaté, 3,8–6,1 mm dlouhé; korunní lístky jsou 13–21 mm dlouhé, bělavé, krémové, světle žluté nebo řidčeji až červené, na bázi s vínově zbarvenou skvrnkou; tyčinky jsou v různých květech nestejně dlouhé (heterostylie); čnělka je hlavatá. Plody jsou vejcovité až hruškovité tobolky 3,5–4,5 mm dlouhé, s 2–6 semeny.
Poznámka: Ačkoli druh byl platně popsán již v roce 1902, teprve v souvislosti s moderní taxonomickou revizí okruhu Linum suffruticosum na Pyrenejském poloostrově v roce 2015 bylo prokázáno jeho samostatné postavení.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 16. 5. 2017 (Španělsko, Andalusie, Sierra Nevada, horní část soutěsky říčky Monachil).