Syn.: Camara alba (Mill.) Kuntze, Lantana alba Mill., Lantana cuneatifolia Klotzsch ex Walp., Lantana geminata (Kunth) Spreng., Lantana lippioides Hook. et Arn., Lantana malabarica Hayek, Lantana mollissima Desf., Lippia asperifolia Poepp. ex Cham., Lippia carterae (Moldenke) G. L. Nesom, Lippia citrata Willd. ex Cham., Lippia crenata Sessé et Moc., Lippia geminata Kunth, Lippia globiflora (L’Hér.) Kuntze, Lippia havanensis Turcz., Lippia lantanifolia F. Muell., Lippia lantanoides (Lam.) Herter, Lippia lantanoides J. M. Coult., Lippia obovata Sessé et Moc., Lippia panamensis Turcz., Lippia unica Ramakr., Verbena globiflora L’Hér., Verbena globulifera Spreng., Verbena lantanoides (Lam.) Willd. ex Spreng., Zappania geminata (Kunth) Gibert, Zappania globiflora (L’Hér.) Juss., Zappania lantanoides Lam., Zappania odorata Pers.
Čeleď: Verbenaceae Jaume St-Hil. – sporýšovité
Rozšíření: Neotropický druh rozšířený v oblasti rozkládající se od jižního Texasu, Mexika a Antil přes Kolumbii, Brazílii, Peru a Bolívii až po severní Argentinu. Často je pěstován i v dalších oblastech světa, z kultury nezřídka uniká, druhotně se objevuje také v jižní Asii nebo na severu Austrálie.
Ekologie: Roste ve stálezelených i opadavých lesích tropických a subtropických oblastí, v křovinaté vegetaci při březích vodních toků, stejně jako na stanovištích narušovaných lidskou činností.
Popis: Morfologicky dosti variabilní vytrvalá aromatická bylina nebo keř dosahující výšky až okolo 200 cm, zpravidla od báze bohatě větvený, s větvemi štíhlými, poléhavými, vystoupavými až přímými, někdy obloukovitě zahnutými, v průřezu hranatými, chlupatými. Listy jsou obvykle vstřícné, někdy i v trojčetných přeslenech, jsou krátce řapíkaté, podlouhlé až vejčité, 2–7 cm dlouhé a 1,2–2,3 cm široké, na bázi zaokrouhlené nebo klínovité, vroubkované až pilovité, na vrcholu špičaté nebo tupé, chlupaté, svraskalé. Květenství tvoří skoro kulovité strbouly, které vyrůstají jednotlivě z úžlabí listů na stopkách mnohem kratších než listy; listeny jsou vejčité, 3–5 mm dlouhé, na vrcholu špičaté; kalich je asi 2 mm dlouhý, i v době plodu vytrvávající, koruna je mírně 2pyská, modrá, růžová, nachová až nafialovělá, někdy i bílá, často se žlutým středem, trubka je 4–6 mm dlouhá; tyčinky jsou 4, čnělka je krátká. Plodem je tvrdka.
Záměny: Druhy rodu Lippia lze snadno zaměnit s příslušníky rodu Lantana. Nejpodstatnější rozlišovací znak najdeme v plodech: rod Lantana má dužnatou peckovici, plod rodu Lippia je suchý, tvrdce podobný.
Využití: Rostlina se výrazně uplatňuje v tradiční medicíně, a to především při střevních a respiračních potížích. Z listů se připravuje čaji podobný nápoj, ty slouží i jako aromatická přísada do koupele.
Poznámka: Rod Lippia je početný, v současnosti je do něj řazeno zhruba 200 druhů, které jsou rozšířeny v tropických oblastech obou zemských polokoulí. Byl pojmenován na počest francouzského lékaře a botanika Augustina Lippiho (1678–1705), který zahynul v Súdánu při výpravě do Habeše.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 24. 2. 2018 (Barma, Mingun, nedaleko od města Mandalaj).