Morus alba, morušovník bílý (Moraceae):
- Výška stromu: asi 11 m (v roce 2009)
- Obvod kmene: 310 cm (v roce 2019)
- Šířka koruny: 19 m
- Odhadované stáří: zhruba 180 let (v roce 2019)
Tento morušovník roste ve středu obce Hlavenec (okres Praha-východ), naproti kapli Nanebevzetí Panny Marie a poblíž pomníku obětem 1. světové války. Památným stromem byl vyhlášen dne 20. 10. 1981.
Původem čínské morušovníky byly u nás v minulosti vysazovány především jako zdroj krmiva pro chovy bource morušového, samotné plody byly spíše jen ovocem chudých a drůbeže. Zlatým věkem moruší byla polovina 18. století; v roce 1752 dorazilo do Čech od vídeňského dvora nařízení, aby byly morušovníky hojně vysazovány právě ve prospěch výroby hedvábí, bylo dokonce trestné morušové stromy poškozovat. Za tímto nařízením stál císař František I. Lotrinský – po jeho smrti v roce 1765 hedvábné nadšení výrazně ochladlo. Avšak bylo by chybou myslet si, že tím císařská podpora výsadeb stromů na českém venkově skončila úplně – ještě v sedmdesátých letech 18. století vyplácela vrchnost peníze sedlákům, kteří vysazovali stromy podél cest a kolem polí. Jednalo se tehdy jistě především o ovocné stromy, právě v této době můžeme hledat prvopočátky našich ovocných alejí u cest. Je škoda, že z morušovníkových výsadeb z poloviny 18. století se do dnešních dnů nedochovalo prakticky vůbec nic – památných morušovníků je u nás jen osm, nejstarším je zřejmě exemplář z jihočeského kláštera Zlatá Koruna.
Dnes poněkud od hlavních cest odlehlou obec Hlavenec v minulosti proslavil císař Rudolf II., který si zde nechal postavit lovecký zámeček; na zdejší honitby však panstvo zajíždělo ještě v 18. století. Nejslavnější hon se zde konal 3. 11. 1723, uspořádal ho tu hrabě Špork, členství v jeho loveckém řádu svatého Huberta tehdy přijal dokonce i císař Karel VI. (1685–1740) – tuto událost dodnes připomíná jedinečný až téměř přeludně fantaskní pomník za vesnicí, v jehož nitru dlí v římském rouše oděný císař Karel VI., nad jeho hlavou se pak zvedá jelen s křížem na hlavě, symbolický to posel boží, který k víře obrátil i svatého Huberta. Architektonickou koncepci tohoto díla vytvořil významný barokní architekt František Kaňka, sochy pak pocházejí z dílny samotného Matyáše Bernarda Brauna.
Fotografováno dne 17. 2. 2019.