Syn.: Nicotiana latissima Mill.
Česká jména: tabák obecný (Presl 1846), tabák virginský (Polívka 1901, Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: tabak virgínsky (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Solanaceae – lilkovité
Rozšíření: Kulturní plodina středoandského původu, patrně z oblasti dnešního Peru, zřejmě spontánní hybrid druhu Nicotiana sylvestris a druhu z okruhu N. tomentosa. V Peru v současnosti roste jak v andské, tak v amazonské oblasti země (Amazonas, Cajamarca, Cuzco, Huánuco, Loreto, Piura, San Martín). Pěstuje se v mnoha oblastech světa, nezřídka i zplaňuje. Vzácně byl zplanělý zaznamenán i u nás. V kultuře se objevuje v mnoha kultivarech. České i slovenské druhové jméno odkazující na Virginii je zcela zmatečné, nicméně historicky opodstatněné, takže není důvod ho měnit – botanika ve 20. století podivuhodně uvěřila, že tento druh pochází ze severoamerické Virginie.
Ekologie: V Jižní Americe roste v lesích a lesních lemech, ve vegetační formaci yungas, při okrajích polí, stejně jako na dalších stanovištích dotčených lidskou činností. V Peru stoupá až do nadmořské výšky okolo 3500 m.
Popis: Jednoletá bylina, 100–300 cm vysoká, žláznatě chlupatá. Lodyha je přímá, jednoduchá nebo chudě větvená; listy jsou krátce řapíkaté nebo přisedlé, kopinaté, 10–60 cm dlouhé a 4–26 cm široké. Květenství je terminální, složené z nahloučených vijanů; kalich je zvonkovitý, až 2 cm dlouhý, koruna je nálevkovitá, 3,5–5 cm dlouhá, trubka je bělavá až nažloutlá, lem je 5cípý, 1,5–3 cm široký, růžový až červený. Tobolky jsou vejcovité, až 2 cm dlouhé.
Využití: Tabák virginský se pěstuje především pro listy, ze kterých se získává kuřivo. Používají se však i k produkci insekticidů, ze stonků se vyrábí buničina. Je jistě zajímavé, že indiáni Severní Ameriky tento druh tabáku zřejmě vůbec neznali, pěstovali jiné druhy. Nutno zdůraznit, že byl pro ně nezanedbatelnou rostlinou magickou. Tabákové listy míchali s bizoním sádlem a trusem, přidávali k nim i další rostliny.
Poznámka: Karl Linné uvádí, že tento druh tabáku je v Evropě znám od roku 1560. Ovšem první zprávu do Evropy o tabáku podal snad už katalánský mnich a účastník druhé Kolumbovy výpravy Ramon Pane v roce 1498. Jisté je, že tento druh nebyl v 16. století příliš důsledně odlišován od jiných druhů tabáku (například tedy od v Evropě rovněž velmi dobře známého druhu Nicotiana rustica), navíc byl v tomto historickém období občas trochu zmateně kladen do snad až příliš blízké přízně s blínem (Hyoscyamus peruvianus). O užitku, který tabák přináší, se však nikdy nediskutovalo, ten byl vždy známý dokonale.
Fotografováno v červnu 2005 (Česko, Brno, kultura).