ONONIS ROTUNDIFOLIA L. – jehlice / ihlica

Syn.: Anonis rotundifolia (L.) Lam., Natrix rotundifolia (L.) Moench, Ononis glandulifera Weinm., Ononis latifolia Asso, Ononis tribracteata DC.
Čeleď: Fabaceae – bobovité

Ononis rotundifolia

Rozšíření: Pochází z Evropy. Vyskytuje se v horách středního a severního Španělska, v Pyrenejích přesahuje do Francie, kde roste také v pohoří Cevennes, dále v Alpách, kde zasahuje i do Švýcarska (především v kontinentálních územích kantonů Valais a Graubünden), Itálie a Rakouska, kde roste jen v Tyrolsku a Korutanech. Výskyt v italských Apeninách je zpochybňován.

Ekologie: Roste ve skalních štěrbinách, pohyblivých sutích a štěrkových náplavech, ale i ve světlých borových lesích, převážně na vápencích a dolomitech. Lokality leží v nadmořské výšce 500–1800 m.

Ononis rotundifolia

Popis: Vytrvalý polokeř, 30–50 cm vysoký, s přímými, žláznatě i nežláznatě chlupatými větvičkami. Listy jsou střídavé, 3četné; palisty jsou částečně přirostlé k řapíku, s vejčitou, celokrajnou volnou částí; lístky jsou okrouhlé, vejčité nebo obvejčité, 0,8–4 cm dlouhé a 0,7–4 cm široké, hustě žláznaté, na okraji hrubě zubaté, prostřední je dlouze řapíčkatý. Květenství jsou úžlabní 1–3květé hrozny, vyrůstající v paždí nejvyšších listů; stopky květenství jsou o něco delší než podpůrný list a jsou zakončené 0,1–1,2 cm dlouhou osinkou; kalich je zvonkovitý, žláznatě i nežláznatě chlupatý, s trubkou 2–3 mm dlouhou a čárkovitými cípy 2,7–7 mm dlouhými; koruna je 1,1–2,6 cm dlouhá, růžová nebo bělavá, pavéza je žláznatě chlupatá. Plodem jsou nicí, zploštěle válcovité, 1,5–3,5 cm dlouhé, chlupaté a žlíznaté lusky s 4–10 ledvinitými semeny.

Ononis rotundifolia
Ononis rotundifolia

Fotografovala Alena Vydrová, dne 17. 7. 2007 (Rakousko, Východní Tyrolsko, Lienzer Dolomiten, Dolomitenhütte).