Syn.: Passiflora racemosa Brot., Passiflora varanzof Carr.
Čeleď: Passifloraceae Juss. ex Roussel – mučenkovité
Rozšíření: Pochází z Jižní Ameriky, kde roste na nevelkém území v Brazílii ve státech Espírito Santo, Rio de Janeiro a São Paulo.
Ekologie: Stanovištěm jsou vlhké stinné tropické lesy v pobřežním pásmu hor (Mata Atlântica).
Popis: Stálezelená liána dorůstající délky až 10 m; lodyhy jsou oblé, zelené. Listy jsou střídavé, trojklané, 8–15 cm dlouhé, s podlouhlými, na vrcholu zašpičatělými laloky, přičemž prostřední je delší než postranní, které bývají často asymetrické; z paždí listů vyrůstají úponky; palisty jsou vejčité, opadavé. Květenství jsou nicí, obvykle bezlisté hrozny; 5četné květy dorůstající až 10 cm v průměru jsou podepřeny 3 vejčitými listeny, které často opadávají ještě před květem; kalich tvoří válcovitou trubku, cípy jsou podlouhlé, na hřbetě kýlovité, poněkud delší než koruna a stejně zbarvené; korunní lístky jsou asi 5 cm dlouhé, šarlatově červené, pakorunka je 4řadá, světlá, s vnějšími třásněmi asi 1 cm dlouhými; sloupek nese 5 tyčinek a trojklanou bliznu. Plody jsou bobule.
Záměny: Kýlovité kališní cípy jsou nejlepším znakem, jak lze tento druh rozeznat od dalších druhů mučenek s šarlatovými květy, k nimž patří např. Passiflora vitifolia.
Využití: Velmi ozdobná rostlina, kterou je třeba pěstovat v tropickém skleníku. Bylo vyšlechtěno několik kultivarů, a to i křížením s dalšími příbuznými druhy (např. Passiflora ×violacea).
Poznámka: Pro tento druh mučenky je velmi často používáno jméno Passiflora racemosa. To bylo uvedeno už v publikaci datované rokem 1817, avšak tiskem vydané údajně až v únoru 1818. Jméno Passiflora princeps bylo publikováno už v lednu 1818, a proto má podle pravidel botanické nomenklatury přednost.
Fotografovala Alena Vydrová, dne 9. 9. 2019 (Itálie, Řím, Orto botanico).