Syn.: Polygonum heterophyllum subsp. rurivagum (Jord. ex Boreau) Lindm., Polygonum aviculare subsp. heterophyllum (Lindm.) A. et Gr., Polygonum aviculare subsp. rurivagum (Jord. ex Boreau) Berher, Polygonum aviculare subsp. rectum Chrtek, Polygonum rectum (Chrtek) H. Scholtz, Polygonum bellardii auct. non All.
Česká jména: truskavec vesnický (Kubát 2002)
Slovenská jména: stavikrv dedinský (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Polygonaceae Juss. – rdesnovité
Rozšíření: Původní areál druhu není do detailu znám, nyní se vyskytuje pravděpodobně po celém světě kromě tropických oblastí.
V České republice roste roztroušeně až hojně po celém území, v horách je druh méně častý.
Ekologie: Roste na polích, úhorech, podél komunikací a železnic na nesešlapávaných místech, na pustých a ruderálních místech u lidských sídlišť, jako plevel v zahrádkách. Vyskytuje se také na písčinách a slaniskách, kde je součástí přirozených společenstev. Vyhledává zejména sušší kypré půdy, často i velmi chudé na živiny, substrátům velmi bohatým na dusík se vyhýbá. Kvete od června do září.
Popis: Jednoleté nebo dvouleté byliny. Lodyhy přímé, vystoupavé, poléhavé až plazivé, (5–)15–30(–50) cm dlouhé, zpravidla výrazně rýhované. Botky dvoulaločné, blanité, záhy hluboce nepravidelně rozdřípené. Listy na spodní straně s nápadně vyniklou žilnatinou; listy na hlavní lodyze nápadně větší než listy na lodyhách postranních, 2–12 mm široké, často záhy opadávající. Květy po 1–5(–7) v úžlabních klubíčkách; okvětní cípy zpravidla cca 2× delší než trubka, zelenavé s bělavým až růžovým lemem, okvětí na bázi náhle miskovitě zakončené. Nažky víceméně pravidelně trojhranné, matné, s výraznými nízkými bradavkami seřazenými do hustých podélných řad, řidčeji lesklé bez bradavek, (1,8–)2,0–2,3(–2,8) mm široké, hnědé až tmavě hnědé, delší nebo zdéli zaschlého okvětí.
Záměny: Truskavec vesnický patří do okruhu truskavce ptačího (Polygonum aviculare agg.), který na našem území zahrnuje tři druhy. Jejich rozlišování často není úplně snadné, všechny druhy jsou značně proměnlivé. Ze všech tří druhů je truskavec vesnický nejvíce suchomilný a vykazuje největší variabilitu. Truskavec ptačí (Polygonum aviculare s. str.) má stejně jako truskavec vesnický nápadně větší listy na hlavní lodyze, žilnatinu však mají na rubu pouze nevýrazně vyniklou a jsou obvykle nápadně velké a široké (šířka 5–27 mm). Cípy okvětí jsou u tohoto druhu velmi dlouhé, 2,5–3× delší než trubka, nažka je i za zralosti kratší než zaschlé okvětí. Je to rostlina polí, kompostů, rumišť a navážek. Na sešlapávaných stanovištích je velice hojný truskavec obecný (Polygonum arenastrum), který má listy na hlavních i postranních lodyhách přibližně stejné velikosti, okvětí na bázi jen pozvolna zúžené a okvětní cípy nejkratší ze všech tří druhů, zhruba tak dlouhé jako trubka.
Fotografováno dne 29. 7. 2011 (Česko, Praha-Modřany, nádraží).