Holantarctis – Novozélandská oblast – Provincie novozélandských subantarktických ostrovů

Rozptýlené skupiny drobnějších ostrovů, z nichž převážná část leží na šelfu jižně a jihovýchodně od Nového Zélandu, tvoří samostatnou provincii Novozélandské oblasti Holantarctis. Jsou to ostrovy Snares (3,5 km2), Aucklandovy ostrovy (625 km2), Campbellovy ostrovy (113 km2), ostrovy Protinožců (22 km2) a ostrovy Bounty (1,3 km2); nejjižnější ostrov Macquarie (128 km2) leží na podmořském hřbetu vybíhajícím ze zmíněného šelfu. Ostrovy Bounty a Snares jsou budovány žulami a jsou zbytkem ponořené pevniny, jejíž součástí byl i Nový Zéland, ostatní jsou původu sopečného a staré od 25 do 1 milionu let. Nejvyšší bod leží na ostrově Auckland (705 m n. m.). Klima je silně ovlivněno oceánem, s malými rozdíly během dne i během roku, roční průměrná teplota klesá od nejsevernějších ostrovů Snares (11 °C) po nejjižnější ostrov Macquarie (6,5 °C), roční úhrn srážek činí 1000–1500 mm; velmi časté jsou mlhy.

Azorella polaris

Vegetace na severnějších ostrovech je tvořena lesy. Hlavní dřeviny na ostrovech Snares jsou Olearia lyallii a Brachyglottis stewartiae (oba Asteraceae), na Campbellově ostrově jsou to Dracophyllum longifolium a Dracophyllum scoparium (Ericacaee), na ostrově Auckland Metrosideros umbellata (Myrtaceae) a stromová kapradina Cyathea smithii. Místy se vyvinuly keřové porosty s druhy Rapanea divaricata (Primulaceae) a Coprosma cuneata (Rubiaceae). Ve formacích dřevin je značná diverzita terestrických i epifytických kapraďorostů, mezi nimiž nechybí Tmesipteris tannensis (Psilotaceae), zástupci čeledi Hymenophyllaceae nebo rodu Blechnum.

Asplenium bulbiferum

Největší botanickou zvláštností Aucklandových a Campbellových ostrovů jsou nápadné porosty tzv. megaherbs, obřích bylin. Na svazích nad mořem jsou hlavní dominanty Anisotome latifolia a Azorella polaris (Apiaceae), výše Anisotome antipoda spolu s hvězdnicovitými Pleurophyllum criniferum, Pleurophyllum hookeri a Pleurophyllum speciosum. Na vyfoukávaných místech a na skalkách jsou typické polštářové byliny, např. Colobanthus muscoides (Caryophyllaceae), Tillaea moschata (Crassulaceae) a Leptinella plumosa (Asteraceae), spolu s nimi např. Acaena minor (Rosaceae). V nejvyšších polohách ostrovů je odlišná vegetace tvořená bulty metlice Deschampsia gracillima, psinečku Agrostis subulata a druhu Bulbinella rossii (Asphodelaceae), dále zde rostou např. Abrotanella rosulata (Asteraceae), pomněnka Myosotis antarctica, na ostrově Macquarie Azorella macquariensis (Apiaceae) i další trávy (např. Hierochloë brunonis) a šáchorovité (např. Uncinia hookeri a Carex trifida). Na mokřadech se vyvíjí rašeliništní vegetace se sítinou Juncus scheuchzerioides a bezosetkou Isolepis aucklandica.

Anisotome latifolia

Soupis původních druhů na všech ostrovech dohromady činí asi 250 položek, z toho je asi 52 endemitů. Mezi endemity jsou i dva rody z hvězdnicovitých: monotypická Damnamenia vernicosa a rod Pleurophyllum s třemi jmenovanými druhy „megaherbs“. Na největších a z hlediska stanovišť nejrozmanitějších Aucklandských ostrovech je celkem asi 230 druhů, na Campbellových ostrovech asi 115 druhů. Na ostrovech Bounty naopak vůbec žádné cévnaté rostliny nejsou, protože jejich růst blokují shromaždiště tuleňů a tučňáků. Flóra má výrazný gondwanský charakter, na což poukazuje výskyt druhů rodů Colobanthus, Azorella, Acaena, Uncinia, keříčkových rozrazilů (Veronica), dříve řazených do rodu Hebe. Je zde ovšem i zřetelně patrná souvislost s temperátní holarktickou flórou, kterou reprezentují např. pryskyřníky (Ranunculus), kuklíky (Geum) a hořečky (Gentianella). O „megaherbs“ byla vyslovena hypotéza, že představují relikty původní temperátní květeny, která pokrývala v teplejších obdobích i nezaledněné části Antarktidy.

Epilobium alsinoides

Na BOTANY.cz najdete tyto původní druhy zmiňované provincie:

Sousedící floristické provincie:

Asplenium flaccidum

Fotografovala Věra Svobodová.