Syn.: Dolichos hirsutus Thunb., Dolichos japonicus hort., Dolichos lobatus Willd., Neustanthus chinensis Benth., Pachyrhizus thunbergianus Siebold et Zucc., Phaseolus trilobus (L.) Aiton, Pueraria argyi H. Lév. et Vaniot, Pueraria bodinieri H. Lév. et Vaniot, Pueraria caerulea H. Lév. et Vaniot, Pueraria harmsii Rech., Pueraria hirsuta (Thunb.) Matsum., Pueraria koten H. Lév. et Vaniot, Pueraria lobata (Willd.) Ohwi, Pueraria neo-caledonica Harms, Pueraria novo-guineensis Warb., Pueraria pseudo-hirsuta T. Tang et Wang, Pueraria thumbergiana (Siebold et Zucc.) Benth., Pueraria thunbergiana (Siebold et Zucc.) Benth., Pueraria triloba (Houtt.) Makino, Pueraria volkensii Hosok.
Česká jména: podoutlec (Presl 1846)
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Druh Pueraria montana je původním ve východní Asii a severní Austrálii, v oblasti od nejjižnějšího cípu ruského Přímoří přes východní Čínu, Koreu, Japonsko, Indočínu a Malesii až po australské Severní teritorium a západotichomořské ostrovy (až po Fidži). Nominátní varieta je uváděna z asijské části areálu druhu, podobné rozšíření má i Pueraria montana var. thomsonii.
V současnosti nejrozšířenější varieta Pueraria montana var. lobata (obecně zvaná „kudzu“) se původně vyskytovala v jihovýchodní Asii a severní Austrálii, byla však zavlečena také do Severní Ameriky, kde se stala především na jihovýchodě USA rostlinou silně invazivní, kolonizovala i východní Austrálii, Polynésii, Havajské ostrovy, mnohé oblasti Afriky. V minulosti se objevila rovněž v Evropě, kde byla záhy potírána, dnes je dokonce rostlinou, jejíž pěstování je na území Evropské unie zakázáno (podle prováděcího nařízení 2016/1141). Stále však zůstává v mnoha zemích světa problematickým taxonem, týká se to například též Gruzie, odkud pocházejí naše fotografie.
Ekologie: Ve své domovině roste v lesích a křovinách, sekundárně obsazuje příměstskou a pobřežní vegetaci, vlhké lesy, okraje cest a stanoviště narušovaná lidskou činností, snadno pokrývá okolní vegetaci, mění podmínky na lokalitě, vytlačuje původní druhy rostlin.
Popis: Statná popínavá rostlina s hlíznatým kořenem a lodyhou 8–10 m dlouhou, na bázi dřevnatějící, chlupatou. Listy jsou řapíkaté, 3četné, terminální lístek je široce vejčitý, 7–15(–19) cm dlouhý a 5–12(–18) cm široký, celokrajný nebo laločnatý, na vrcholu zašpičatělý, postranní lístky jsou menší, vejčité, na líci přitiskle chlupaté, na rubu hustě chlupaté. Květenství je úžlabní, hroznovité, 15–30 cm dlouhé; listeny jsou úzce kopinaté, delší než listence, opadavé; listence jsou vejčité, méně než 2 mm dlouhé; kalich je zvonkovitý, 8–10 mm dlouhý, chlupatý, jeho cípy jsou kopinaté, špičaté; koruna je nachová, pavéza je obvejčitá, 10–12 mm dlouhá, krátce nehetnatá, křídla jsou užší, ale zhruba stejně dlouhá jako člunek. Plodem je lusk, 5–9 cm dlouhý a nanejvýše 1,1 cm široký, plochý, chlupatý.
Využití: Uplatňuje se v asijské medicíně, hlízy rostliny jsou jedlé. Pěstuje se jako okrasná popínavá rostlina, je však až neobvykle vitální, v klimaticky příznivých podmínkách dokáže záhy obsadit i velmi rozsáhlé plochy.
Ohrožení a ochrana: Vzhledem k velmi omezenému původnímu výskytu na ruském Dálném východě, je tato rostlina uvedena v Červené knize Ruska. V mnoha zemích se sekundárním výskytem je však spíše karanténním plevelem.
Poznámka: K rodu Pueraria patří 18 druhů (POWO 2022), které se vyskytují v Asii. Některé z nich se rozšířily do tropických a subtropických oblastí celého světa.
Fotografováno dne 20. 10. 2018 (Gruzie, okolí Batumi).