Čeleď: Grossulariaceae DC. – meruzalkovité
Rozšíření: Vyskytuje se v západní části USA, především v Kalifornii, zasahuje i do přiléhajících částí západní Nevady a jihozápadního Oregonu. V areálu jsou rozlišovány tři variety.
Ekologie: Roste v jehličnatých i listnatých horských a podhorských lesích, také ve vegetační formaci chaparral, na chudých písčitých i kamenitých půdách. Kvete od února do června. Je opylován hlavně pomocí větru a rozšiřuje se semeny odolávajícími průchodu střevním traktem živočichů, kteří požírají plody. Jde o různé ptáky, ale i lišky či medvědy. Naopak listí je důležitou složkou potravy jelení zvěře i horských ovcí.
Popis: Bohatě větvený keř dosahující výšky 50–120 cm. Větve jsou chlupaté, v uzlinách s 1–3 krátkými trny. Listy jsou řapíkaté, v obrysu okrouhlé, 3–5laločné, 12–25 cm dlouhé, na bázi uťaté až srdčité, po okraji zubaté, na vrcholu zaokrouhlené, lysé nebo chlupaté. Květy vyrůstají jednotlivě nebo po 2; listeny jsou vejčité, 4–5 mm dlouhé, chlupaté, stopkatě žláznaté; češule jsou úzce trubkovité, asi 6 mm dlouhé, lysé nebo chlupaté, kališní lístky jsou kopinaté, 7–10 mm dlouhé, nazpět zahnuté, červené, korunní lístky podlouhlé, 3–5 mm dlouhé, bílé; tyčinky jsou delší než korunní lístky, nitky jsou 4-5 mm dlouhé, lysé, prašníky kaštanově hnědé, čnělka je 9–11 mm dlouhá, lysá. Plodem je kulovitá bobule, nachová, o průměru 14–25 mm, chlupatá, stopkatě žláznatá.
Využití: Plody jsou jedlé, původní Američané je využívali. V moderní době je lze zužitkovat pro přípravu kompotů. Jako kuriozita se občas pěstuje v zahradách či parcích.
Poznámka: Druhové jméno odkazuje na českého zahradníka a sběratele rostlin Benedikta Roezla.
Fotografováno dne 9. 6. 2019 (USA, Kalifornie, NP Yosemite).