Bečov nad Teplou (okres Karlovy Vary) je dnes znám především dobrodružným nálezem cenného relikviáře sv. Maura, samotné městečko je malebně rozmístěno v zaříznutém údolí říčky Teplé. Jižně od Bečova, proti proudu říčky, dostává její údolí až kaňonovitý ráz s příkrými, skalnatými svahy a je spolu s podobně utvářenými nejspodnějšími úseky bočních přítoků chráněno jako přírodní rezervace Údolí Teplé. Ta byla vyhlášena v roce 1992 na ploše 172 ha. Údolí je malebné, byť porostlé převážně druhotnými smrčinami, dojem kazí jen hojně využívaná silnice spojující Karlova Vary a Mariánské Lázně. Naopak železniční trať působí i po generální opravě poněkud méně rušivě, nepočítáme-li ovšem hrůzostrašný lomoz, když jede vlak.
Čechy
Křivoklátsko, Markův mlýn – přírodní památka
Markův mlýn je malá přírodní památka, která se nachází mezi obcemi Malé Kyšice a Podkozí ve Středočeském kraji (okres Kladno). Chráněné území má rozlohu 0,13 hektaru a bylo vyhlášeno v roce 1987.
Křivoklátsko, Na Babě – přírodní rezervace
V samém středu křivoklátských lesů se nachází známý mohutný hrad Křivoklát (okres Rakovník), umístěný na skalnatém ostrohu obtékaném Rakovnickým potokem. Hrad má za sebou barvité dějiny, oblíbil si ho i samotný K. H. Mácha a dodnes sem míří davy návštěvníků. Jen pár kroků od hradu se potok vlévá do Berounky. Soutok je střežen příkrými skalnatými svahy, z nichž jsou ty po proudu řeky chráněny jako přírodní rezervace Na Babě.
Křivoklátsko, Údolí Klíčavy – přírodní rezervace
Část toku Klíčavy (levostranný přítok Berounky) od Pilského rybníka ke Kobylí hlavě o výměře 32 ha byla v roce 2008 vyhlášena jako přírodní rezervace Údolí Klíčavy. Přírodní rezervace se nalézá v severní části CHKO Křivoklátsko na Rakovnicku. Předmětem ochrany jsou louky, lesní porosty a také samotný tok Klíčavy s výskytem zajímavých ryb a naturové škeble veleruba tupého (Unio crassus). Území rezervace je též známé výskytem vzácných druhů rostlin, především velmi bohaté populace stále vzácnějšího všivce bahenního (Pedicularis palustris) a velmi hubené populace hořečku ladního pobaltského (Gentianella campestris subsp. baltica), který je u nás na pokraji vyhynutí.
Krkonoše, cesta k Labskému prameni
Přemýšleli jste někdy o tom, jak by asi vypadala Smetanova symfonická báseň Labe? Podle aktuálního stavu vody v údajném Labském prameni by nejspíš začínala generálpauzou: žádné pitoreskní ševelení flétniček znázorňující klokotání vltavských pramínků, u Labe by vše začínalo naprostým tichem odpočítávaným dirigentem nejlépe rovnou po celých taktech. Budiž, aby bylo jasné, že symfonická báseň už skutečně začala, mohl by dirigent ještě před odpočítáváním pauz jemňoulince ťuknout taktovkou o pultík. Až tak po minutě by zazněl jen kratičký leitmotiv Labe v pianu či pianissimu, načež by se do ticha ozval titánský úder do tympánů doprovázený následným gigantickým nejlépe polyfonně vedeným hřmotem celého orchestru ve forte fortissimu – trochu by se tato pasáž možná mohla podobat Svatojánským proudům z mistrovy Vltavy – jen tak by byl totiž vhodně charakterizován propad vodního toku do hlubokého Labského vodopádu pod Labskou boudou.
Krušné hory, Božídarské rašeliniště – národní přírodní rezervace
Městečko Boží Dar (okres Karlovy Vary) je s nadmořskou výškou 1020 m n. m. nejvýše položeným sídelním útvarem se statutem města v České republice. Leží v sedle mezi Klínovcem a Božídarským špičákem nedaleko hranic se Saskem a je znám jako středisko pro zimní i letní radovánky a jako sídlo Ježíškovy pošty se zvláštním poštovním razítkem. Pro přírodovědce je pochopitelně ze zdejších pamětihodností nejzajímavější rozsáhlá národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, vyhlášená již v roce 1965 a zaujímající plochu bezmála tisíc hektarů.
Krušné hory, Horská louka u Háje – přírodní rezervace
Růžová a bílá, bílá a růžová, ve všemožných odstínech a stupních sytosti jsou vládnoucí barvy jádrové rašelinné louky přírodní rezervace Horská louka u Háje (okres Chomutov). Tento přírodní zázrak, nemající zřejmě v okolí obdoby, najdeme v nejvyšší části Krušných hor východně Klínovce, nejvyššího vrcholu pohoří, v sousedství rozvalin Königova mlýna (Königsmühle), samoty zaniklé po druhé světové válce. Chráněné území zde bylo vyhlášeno roku 1994 na ploše 19 ha, v nadmořské výšce lehce pod 1000 m n. m., přičemž předmětem ochrany jsou zachovalé rašelinné louky a smilkové trávníky s výskytem řady vzácných rostlin.
Krušné hory, Ryžovna – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Ryžovna (okres Karlovy Vary) se nachází nedaleko vrcholu Nad Ryžovnou (1054 m n. m.), což je jeden z nemnoha vrcholů, které v Krušných horách přesahují nadmořskou výšku tisíc metrů. Nazývat však podobné výškové body vrcholy je poněkud zavádějící; nalézáme se v evropsky významné lokalitě Krušnohorské plató a jak už název napovídá, jde o parovinu a ony vrcholy se většinou smrskávají na jakési málo nápadné vyvýšeniny. Bezpochyby to platí o Ryžovně, onom vrcholu majícím vzhled nízkého horského hřebenu. Přírodní rezervací byl vyhlášen i s okolím v roce 1996 k ochraně geologických jevů a horských společenstev. Jeho výměra činí 20 hektarů.
Krušné hory, Vápenka u Kovářské
Roku 2019 se na Seznam světového dědictví UNESCO dostaly další dvě české památky, coby přidružený objekt je součástí jedné z nich – česko-německého Hornického regionu Erzgebirge / Krušnohoří – také stará vápenka u Kovářské (okres Chomutov), cenný doklad průmyslové revoluce u nás (Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník). Samotná vápenka je dnes již jen zříceninou, ovšem působivou, dochovaly se dvě šachtové pece s jehlancovými komíny. Jenže kde je vápenka, musí být také zdroj vápníku, v tomto případě jde o dvě ojedinělá čočkovitá tělesa kalciticko-dolomitického mramoru uložená v okolních horninách a z větší části odtěžená. A právě pro tyto vápencové lomy je zdejší oblast pozoruhodná i z hlediska botanického.
Krušné hory, Velký močál – národní přírodní rezervace
Jedno z největších rašelinných území západních Krušných hor se nachází poblíž Přebuzi a říká se mu Rolavská vrchoviště. Patří do něj i Národní přírodní rezervace Velký močál.
Krušné hory jsou jediným pohořím u nás, kde není velkoplošně chráněné území ani do něj žádné nezasahuje. Tento stav není dán nekvalitním přírodním zázemím, neboť zde najdeme neosídlenou horskou krajinu, klimaxové smrčiny, rašeliniště, horské louky, prameniště, řadu vzácných živočichů a o vzácných rostlinách nemluvě. Naopak, kvality potvrzuje spousta maloplošně chráněných územích, z nichž je velké množství zaměřených na ochranu vrchovišť.
Kutnohorská pahorkatina, Na Obůrce – přírodní památka
Na jihovýchodním okraji města Třemošnice (okres Chrudim) leží malé chráněné území, které je druhým nejstarším chráněným územím na okrese Chrudim. Poprvé bylo vyhlášeno v roce 1946 a důvodem ochrany byl výskyt plže praménky rakouské (Bythinella austriaca) v pramenech. Tyto tři pramenné vývěry najdeme na úpatí opukového svahu tzv. Dlouhé meze a voda z nich odtéká dvěma potůčky do dvou malých zazemňujících se rybníčků, jejichž hráz tvoří hranici přírodní památky. V roce 2001 bylo chráněné území rozšířeno o přiléhající svah a rozloha přírodní památky se zvětšila z 0,02 na 1,4 hektaru, čímž se součástí přírodní památky staly dvě rokle s lesními porosty blízkými dubohabřinám, menší louka nacházející se západně od rybníčků a zbytek tehdy zarůstajícího starého sadu. Důvodem byla ochrana hořce brvitého (Gentianopsis ciliata). Teprve rozšířením se přírodní památka stala i botanicky zajímavou lokalitou.
Květena dálnic: Kaktusová stráň při dálnici D11 u Mochova
Když jsem viděl poprvé v životě vitální populaci opuncií na pálavském Děvíně, naštval jsem se. Tyto exotické rostliny rozhodně do naší přírody nepatří, natož pak do přírodní rezervace. Nechápal jsem, proč je správa chráněného území okamžitě neodstranila. Podobné pocity jsem měl i v Praze-Chuchli, tedy také v tamní rezervaci. Jenže zcela jinak vnímám neobvyklou kaktusovou zahrádku na svahu nad dálnicí D11 u Mochova (okres Praha-východ). Na tomto kousku báječné exotiky nad halasným asfaltovým peklem rozhodně nic špatného není, naopak, je to senzační a naprosto kouzelné!
Květena mostů: Kamenný most v Písku
Troufám si tvrdit, že kdo nemá rád mosty, nemá rád ani lidi. Most nikdy nemůže být dílem škarohlída, morouse, natož pak závistníka, či pomlouvače. Jen běžte – volá celým svým dílem tvůrce mostu – jen si zkuste, jak skvěle chutná chleba na druhé straně řeky! Tak utíkejte na druhý břeh a podívejte se, jak jsou lidé všude úplně nádherně stejní! Žádná silnice nebo cesta, natož pěšina nebo stezka, se mostu v této výzvě nevyrovná. Při našem internetovém putování za květenou mostů jsme už dříve zavítali na most u nás bezpochyby nejznámější – tedy na pražský Karlův most. Jistě nebude na škodu se teď podívat i na náš most nejstarší.
Květena mostů: Karlův most v Praze
Chodíte po mostech často? Život bez mostů by byl určitě existencí příliš jednobřehou, tuze fádním touláním se jen po jediné straně řeky. Tento malý kousek vesmíru, jehož smyslem zdánlivě není nic jiného než cesta, kterou vás vede za lidmi na druhé straně, skrývá v sobě samotném často mnohem větší kouzlo, než by se na první pohled mohlo zdát. Zkusme ho spolu najít – projděme se po mostě u nás snad nejznámějším a podívejme se na něj trochu jinak.
Květena pražských nádraží: Nejčastější druhy rostlin železničních nádraží Prahy
Při floristickém průzkumu pražských železničních stanic, který organizovala Přírodovědná společnost v letech 2008 a 2009, bylo celkově zaznamenáno 513 taxonů vyšších rostlin, počet záznamů o výskytu jednotlivých druhů přesáhl přes 3 tisíce položek. Zmapováno bylo celkově 37 železničních stanic Prahy.