Uprostřed Slavkovského lesa, na jih od Pramenů (okres Cheb), se nachází významná přírodní rezervace, vyhlášená v roce 1995 na ploše 40 ha, sloužící k ochraně podmáčených, rašelinných a slatinných luk a pramenišť s výskytem zvláště chráněných druhů a též k ochraně suchých vývěrů kysličníku uhličitého neboli mofet. Kromě lučních porostů a pramenišť zde můžeme spatřit několik rybníčků a skupinky dřevin, stromů i keřů, převážně smrku a vrb.
Čechy
Slavkovský les, Nadlesí – evropsky významná lokalita
Na severním okraji Slavkovského lesa se u osady Nadlesí (okres Sokolov – mapa) rozkládají podmáčené lesy a přechodová rašeliniště s řadou vzácných a ohrožených rostlin a biotopů. Reliéf krajiny je poměrně plochý, což způsobuje zadržování srážek a tím i značné nasycení půdního horizontu vodou. Území představuje pěknou ukázku podmáčených biotopů podhorských a horských oblastí. Místo je někdy také zvané rašeliniště u Nadlesí, jeho rozloha činí 111,2 hektaru.
Slavkovský les, Těšovské pastviny – přírodní památka
Na západním okraji Slavkovského lesa se nalézá zajímavá přírodní památka, chráněná od roku 2008 na ploše 11,5 ha, vyhlášená k ochraně bývalých pastvin s výskytem řady vzácných druhů rostlin. Největší zdejší atrakcí je bohatá populace dnes stále vzácnějšího rudohlávka kukačky (Anacamptis morio), jedna z nejpočetnějších u nás, čítající stovky jedinců. Ačkoli i na Chebsku zaznamenal tento krásný vstavač znatelný ústup, může se zdejší kraj pochlubit hned třemi bohatými lokalitami. Počty kukaček se na lokalitě u Paliče v nejlepších letech blíží 20 tisícům jedinců a je z nich zřejmě nejbohatší. Tou třetí lokalitou je dno tzv. kráteru na Komorní hůrce, jinak proslavené samotným J. W. Goethem.
Smrčiny, U sedmi rybníků – přírodní rezervace
Mezi obcemi Vojtanov a Starý Rybník (okres Cheb) se nalézá přírodní rezervace U sedmi rybníků. Byla vyhlášena v roce 1990 k ochraně vodních a pobřežních společenstev s významnými rostlinami a živočichy a jako technická památka. V publikaci Chráněná území ČR (AOPK) se lze dočíst, že území je významné spíše výskytem vzácných žab a čolků a že přítomnost ohrožených druhů rostlin je jen sporadická. Ale ne vždy platí, že co je psáno, je i dáno a zde to platí dvojnásob.
Smrčiny, Ztracený rybník – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Ztracený rybník (okres Cheb) byla vyhlášena v roce 1997 na 11,5 ha a patří k nejvýznamnějším objevům manželů Martínkových. Onen rybník v názvu, ve skutečnosti vlastně rybníky dva, byl ztracen hned dvakrát. Jednak po prokopání hráze rybníčky postupně zarostly a ztratily se, a jednak svojí polohou na hranicích s NSR se ztratily hluboko v hraničním pásmu a staly se zcela nedostupnými. Rozhodně pro přírodovědce, o prostých lidech ani nemluvě. Po málem padesáti letech nerušeného vývoje se zde zjevilo znamenitě zachovalé přechodové rašeliniště s blatkovým borem a rašelinnou smrčinou, s několika vzácnými a poněkud nečekanými druhy rostlin.
Strakonické vápence, Rovná – národní přírodní památka
Hořec jarní (Gentiana verna) je překrásná drobná rostlina, kvetoucí na jaře (nížiny) nebo začátkem léta (hory), která kdysi rostla na řadě míst Čech. Rychlost, s jakou z naší krajiny zmizela, je přímo děsivá a ze zlovolnosti, s jakou byla zničena poslední místa výskytu, běhá mráz po zádech.
Strakonické vápence, Ryšovy – přírodní památka
Málo platné, ale jihočeské město Strakonice, ležící na soutoku Otavy a Volyňky, proslavil především Josef Kajetán Tyl, když napsal dodnes hratelnou divadelní hru Strakonický dudák. I když se ve městě nalézají i jiné pamětihodnosti, Švandu dudáka jako největší atrakci už jim hned tak někdo neodpáře. Ke zdejším přírodním pamětihodnostem náleží přírodní památka Ryšovy vyhlášená roku 1990 na ploše 35 ha. Nalézá se na severním okraji města, je tvořena zalesněným vrchem Ryšová (527 m n. m.) a předmětem ochrany je les s květenou typickou pro oblast Strakonických vápenců.
Stráň u Trusnova – přírodní památka
Chráněné území vyhlášené roku 1982 se nachází ve východní části nenápadného vrchu Borek (258 m n. m.), který leží asi 600 m jižně od obce Trusnov a asi 1,3 km severovýchodně od obce Uhersko (okres Pardubice). Jedná se o malou východně orientovanou stráň a částečně i přilehlý smíšený lesík. Geologické podloží tvoří vápnité slínovce. Plocha chráněného území je 1,2774 hektaru, z čehož 0,9954 ha připadá na ochranné pásmo.
Střední Poohří, vrch Nebesa
Údolí řeky Ohře je území s neuvěřitelnou krajinou. Pokud výběr zúžíme na Střední Poohří, platí to dvojnásob. Řeka zde vytváří hluboké údolí se strmými svahy a výraznými kopci po stranách, na jedné straně prudké svahy Krušných hor, na druhé sopečné Doupovské hory. Říkává se, že to charakterem imituje karpatská údolí. Celé údolí je porostlé listnatými lesy, dominují kyselé a květnaté bučiny, suťové lesy a dubohabřiny střídané křovinami. Místo luk jsou tu staré ovocné sady a květem bohaté pastviny. Úzkým údolím se klikatí nejen řeka, ale i silnice a železnice, ze které je nádherný pohled na obě strany, kde se tyčí vysoké homole často se zříceninami a suťovými poli. Třeba Himlštejn.
Střední Povltaví, Dubná – přírodní rezervace
Vodní dílo Orlík těžce zasáhlo do přírody Středního Povltaví. Přírodní tvářnost krajiny změnilo v polovině 20. století jezero, které se v hluboce zaříznutém údolí Vltavy a jejích přítoků rozlilo na kilometry daleko. Postihlo i nejdolejší část údolí Otavy, při plném napuštění přehrady dosahuje skoro až k Písku. Když ale přehrada není na plné vodě, objeví se původní tok i se zbytky jezů.
Střední Povltaví, Medník – národní přírodní památka
Přibližně 20 kilometrů jihovýchodně od Prahy se na levém břehu Sázavy zvedají svahy dvou Medníků – Velkého a Malého. Na severovýchodním a východním svahu Malého Medníku byla již v roce 1933 vyhlášeno zvláště chráněné území, nynější národní přírodní památka Medník.
Střední Povltaví, Praha, Šance – přírodní rezervace
Na jižním okraji Prahy se na pravém břehu Vltavy vypíná předvěké hradiště, známé keltské oppidum Závist. Hradiště mělo dvě části, menší a méně významná část na pravém břehu Břežanského potoka se podle zbytků ochranných valů nazývá Šance a je součástí stejnojmenné přírodní rezervace, která byla vyhlášena v roce 1982 a má rozlohu necelých 117 ha. Přírodovědnou hodnotu jižních svahů nad spodním tokem Břežanského potoka objevil významný pražský entomolog 19. století Franz Anton Nickerl, a to nálezem několika významných druhů hmyzu. V současné době se zde kromě významných druhů bezobratlých živočichů chrání cenná rostlinná společenstva s výskytem vzácnějších druhů rostlin.
Střední Povltaví, Skály u Všenor
Nedaleko Černolic se nalézá několik nápadných skalek, asi 10 m vysokých, od roku 2002 chráněných jako přírodní památka a už nejméně sto let hojně navštěvovaných horolezci. Doufejme, že zachování lezeckých cest není jediným předmětem ochrany. Pro botaniky jsou patrně zajímavější a dost možná i ochrany hodnější jiné skály, nalézající se vcelku nedaleko na pravém břehu Všenorského potoka (okres Praha-západ).
Střední Povltaví, Zvolská homole – přírodní rezervace
Jižně od Prahy, na pravém břehu Vltavy, 1,5 km od obce Zvole se nachází zvláště chráněné území o rozloze 47 ha, vyhlášené roku 1989. Dominantou území je nezaměnitelná skála s výhledem na Vrané nad Vltavou, většinu plochy však tvoří zalesněná plošina východně od vrcholu. Na různorodých horninách se vytvářejí skalní společenstva vápnomilných i acidofilních druhů rostlin doprovázená jedinečným souborem hub a bezobratlých živočichů.
Šumavské pláně, Kotlina Valné – 1. zóna Národního parku Šumava
V rohu státní hranice téměř na západ od obce Strážný se nachází velmi opuštěný kousek Šumavy – Kotlina Valné. Nevedou sem pořádné cesty, nejsnadněji se sem člověk dostane z Bavorska, protože nahoře na svahu jsou roztroušené domky obce Mitterfirmiansreut. Lokalitu tvoří plochá deprese obklopená dosti vysokými svahy, jen na východ otevřená do údolí říčky Řasnice, které se zde někdy říká Valná.